Jdi na obsah Jdi na menu
 


Švédsko - rady na cestu - Kungsleden /Královská cesta/

2. 4. 2017

Kungsleden /v doslovném překladu "Královská cesta"/ je nejznámější a nejoblíbenější turistická cesta v celém Švédsku. Jedná se o jednu z nejkrásnějších a také nejpopulárnějších dálkových stezek v Evropě. Nejkrásnější úseky jsou koncentrovány především v severní části, kde trasa prochází impozantními horami národních parků Abisko, Stora Sjöfallet, Padjelanta a Sarek. K těmto národním parkům též vedou přípojné trasy.

Téměř celá Kungsleden probíhá Laponskem, dvě třetiny se nacházejí severně od polárního kruhu. Je velmi dobře značená, pět set kilometrů dlouhá a vede z Abisko na severu do Hemavan. Prochází kolem nejvyšší švédské hory Kebnekaise /2114 m/. Celkově je nejvytíženější turistickou cestou v zemi, velký počet turistů lze potkat v letních měsících zejména v úseku z Abisko do Kebnekaise. Díky relativní odlehlosti celé trasy zde samozřejmě nenajdeme kvanta turistů, jak známe třeba z Vysokých Tater, běžný počet námi potkávaných trekařů činil několik jedinců denně /7-10/.

 

01_brana.jpg

107_pohled_zpet.jpg

 

Informace

Celá Kungsleden se dá urazit za asi 21 dnů, my se vydali na 105 km dlouhou severní část. Tato dle popisu trvá 5 - 7 dnů, my ji zvládli za 6 dnů.

Podél celé trasy Kungsleden jsou rozmístěny turistické chaty a mezi Abisko a Saltoluokta, severně od polárního kruhu, a také na jihu mezi Ammarnas a Hemavan, jsou k dispozici horské chaty STF /Svenska Turistföreningen- Švédský turistický spolek/. Terén není příliš náročný, v místech, kde je nutné překonat vodní tok, jsou lávky a můstky, občas ale brody. Přes bahnité úseky a především močály se snadno přejde po dřevěných chodnících a na druhou stranu několika velkých jezer turisty dopraví motorová loď s obsluhou nebo je nutné jezero překonat svými vlastními silami loďkou, která je na příslušném místě zdarma k dispozici.

Táboření u chat je zdarma, pokud turista užívá pouze venkovní suché WC. V případě, že by užíval uvnitř umístěnou kuchyň a sušárnu, platí se 60 SEK za osobu /údaj z roku 2008/. Nikde není elektrická síť, chaty jsou vedeny správcem, na některých je možnost doplnit si základní potraviny, jen je potřeba počítat s tím, že se jedná převážně o trvanlivé jídlo /suchary, konzervy a tak/, nikoliv čerstvé potraviny /salám, chléb/. Úklid si provádí každý po sobě. V kuchyňce je pouze plyn, voda se dovnitř nosí většinou z jezer, na speciální místo se vylévá odpad. Celá trasa je bez signálu mobilního telefonu, v chatách je satelitní telefon pro přivolání pomoci - je zajišťována vrtulníkem.

 

025_meditacni.jpg

053_chodnicek_krajinou.jpg

 

Mapy

Mapy se dají koupit na místě nebo v prodejně www.kiwick.cz. My jsme si předem objednali mapu SWE BD6 Abisko - Kebnekaise - Narvik 1:100 000, není to ale nutné, protože samotná Kungsleden je poměrně dobře značená, alespoň co se týká hlavního tahu. Trasa má totiž několik odboček vedoucích paralelními údolími.

 

mapa_kungsleden.jpg

mapa_kungsleden_ii.jpg

 

Doprava

Letecky do Stockholmu a dále do Kiruny. Z letiště na přílety navazuje autobus do centra Kiruny, který dále pokračuje do Abiska /začátek Kungsleden/, jiný spoj zase míří do Nikkaluokty /odbočka z konce severní části – neleží přímo na trase/. Kdo tedy nechce navštívit Kirunu, může rovnou z letiště během necelých dvou hodin stát na prahu Kungsleden.

Pro turisty, kteří budou začínat v Kiruně: do Abiska se dá dostat jak výše zmíněným busem, projíždějícím centrem Kiruny, tak vlakem. V tomto případě je první zastávka Abisko Östra /někdy značená zkratkou Abisko Ö/, v překladu znamenající východ. Kungsleden je ale dostupná z následující zastávky Abisko Turiststation, což je název nedalekého ubytovacího zařízení nabízejícího ubytování a provozujícího kemp.

Autobusové spojení z Kiruny:

Bus č. 92 jezdí dvakrát až čtyřikrát denně do Nikkaluokty

Bus č. 91 jezdí dvakrát až třikrát denně přes Abisko do Riksgränsenu.

Spojení po železnici z Kiruny do Abiska je součástí trati Malmbanan. Jedná se o nejseverněji položenou vlakovou trať v Evropě a vznikla díky bohatým ložiskům železné rudy. Bez těchto nalezišť by pravděpodobně nikdy nebyla zbudována, jelikož vede nejodlehlejšími a nejnehostinějšími oblastmi země a také celé Evropy.

 

Vhodná doba návštěvy

Nejlepší termín pro dálkové trekaře je od poloviny července do začátku srpna. Do této doby je většinou terén neprostupný díky množství sněhu a tající vodě z něj, půda může být podmáčená a hůře schůdná díky bažinám, které dle našich zkušeností bývají neschůdné tak do poloviny června. Tento údaj se samozřejmě bude lišit rok od roku, vše závisí na podmínkách a hodně závisí na tom, jaká bude ten který rok zima se sněhovou pokrývkou. Nejdřívější termín, kdy se dá na Kungsleden vyrazit v letním období, odhaduji na polovinu června.

V období červenec-srpen je potřeba počítat s nálety krvežíznivých komárů, které ztrpčují turistům život.

Druhá vhodná sezóna je právě zimní, kdy se přes Kungsleden putuje na běžkách s veškerou výbavou umístěnou na speciálních saních, tzv. pulkách /jednotné číslo pulk/.

 

017_kriz_mrak.jpg

056_ja_nadhera.jpg

 

Dokoupení proviantu

Zásoby potravin a plynové bomby je možné si doplnit v obou zmiňovaných osadách – Abisko Turiststation i Nikkaluokta v tamějších outdoorově vybavených obchodech, které zároveň slouží i jako půjčovna turistického vybavení. Obě střediska poskytují i úlohu informačních center. Kromě základních potravin nabízejí i plynové bomby, což je komodita nesehnatelná na trase v turistických chatách, je tedy potřeba být zásoben dopředu.

V nabídce jsou převážně šroubovací kartuše Primus kompatibilní s českým VARem, které jsou prodávány v různých velikostech. Naprosto nedostupné jsou napichovací kartuše Campingaz /údaj z roku 2008/. S ohledem na všudypřítomný vítr doporučuji počítat spíše s větší spotřebou plynu. Výhoda kartuší Primus je složení plynu, který je lépe využitelný při nižších teplotách.

 

042_varim.jpg

098_ja_u_stanu.jpg

 

Nebezpečí a nepříjemnosti

Kdo někdy byl v létě za polárním kruhem, tak ví, jak vypadá komáří peklo. S tímto je potřeba počítat a pro případ putování divočinou bez možnosti nákupu nového odpuzovače doporučuji být dostatečně zásoben. Je ovšem potřeba si uvědomit, že zdejší potvůrky jsou dost imunní vůči chemickým prostředkům určeným proti nim, tudíž ochrana není stoprocentní a to ani v případě, kdy je člověk natřený natolik, že z něj repelent odkapává a rozpouští mu plastové obroučky brýlí.

Výhodou může být moskytiéra natažená na hlavu a kompletní zakrytí celého těla, kdy ani čtvereční milimetr kůže nemůže zůstat odhalen, bohužel s moskytiérou na hlavě se nedá jíst, ověřeno v praxi.

Vřele doporučuji nechat koupi repelentu až na místo určení, nevozit si žádný z domova. České repelenty jsou totiž neúčinné na severské komáry. Určitě se ale z domova vyplatí přibalit mastičku na štípance, aby se zabránilo svědění po pokousání a poštípání, kterému se tak jako tak nevyhnete.

Z našich zkušeností je 13-14°C teplotní hranice, kdy při nižších teplotách jsou ataky komárů snesitelné, při vyšších již životu nebo alespoň psychice nebezpečné.

Samotným nebezpečím je vlastní terén. Je potřeba počítat s tím, že přechod Kungsleden je náročnou a dlouhou túrou. Zhruba v jednodenních intervalech pochodu /10-30km/ jsou při trase umístěny horské chaty či samoobslužné útulny. Táboření není nijak omezováno. Největší překážky číhají v podobě nestabilního počasí a brodů řek, protože ne vždy jsou na trase mosty. Při putování po Kungsleden hraje ale hlavní roli psychika. Stezku zvládne průměný turista s běžným vybavením, pokud má na to připravenou hlavu.

 

018_ja_mraky.jpg

 

Popis trasy severní části z Abiska do Nikkaluokty, 105 km

Držet se budu našich zkušeností tak, jak jsme jednotlivé dny putovali. Údaje o vzdálenosti čerpám z GPS, od oficiálních se někdy mírně liší. V závorce jsou údaje oficiální včetně časového rozmezí. Každá etapa začíná a končí u chaty, kde se dá přespat vevnitř ve vlastním spacáku, případně tábořit vedle ve stanu.

 

  1. etapa: Abisko – Abiskojaure, 15,4 km /15 km, 4-6 hodin/

Začíná se z turistického střediska Abisko Turiststation, ležícího na nádherném místě na břehu velkého a neobyčejně malebného jezera Torneträsk. Trasa vede národním parkem Abisko, kde je omezeno volné táboření. Dále na Kungsleden je již povoleno stanovat kdekoliv. Zpočátku se jde podél řeky Abiskojåhka, která místy tvoří nádherný kaňon. Pokud počasí dovolí, míjí se slavná Laponská brána /Lapporten/, jež je tvořena dvěma pozoruhodnými vrcholy, jež tvoří společně tvar písmene „U“. Tato hora byla odedávna používána místními Sámy jako orientační bod při cestách ze zimních pastvin na letní.

 

05_laponska_brana.jpg

022_sedim.jpg

 

  1. etapa: Abiskojaure – Alesjaure, 15,2 km pěšky + 5,7 km lodí /20 km, 6-8 hodin/

Trasa zpočátku stoupá do kopce, až vyústí na náhorní plošině, odkud je nádherný výhled na jezero Alisjávri obklopené horami. Přes jezero je možná přeprava lodí, která probíhá v pravidelných intervalech z chaty Alesjaure, plavební řád je vyvěšen u jezera. Pozor, loď vypluje, jen pokud turista včas vyvěsí vlajku na stožár. Kdo nechce lodí, tak pěší trasa vede po západním břehu jezera.

 

065_duha.jpg

 

  1. etapa: Alesjaure – Tjäktja, 14,1 km /13 km, 4–5 hodin/

Stezka stoupá širokým údolím s nádhernými výhledy na rozložitý a několika ledovci obložený masív Påssustjåkka/1935 m/.

 

01_pohled_ze_stanu.jpg

077_ja_horizont.jpg

 

  1. etapa: Tjäktja – Sälka, 14,0 km /12 km, 3–5 hodin/

Trasa ještě kousek stoupá k nejvyššímu bodu severní části Kungsleden, do sedla Tjäktjapasset /1168/, v jehož vrcholu je zbudován malý nouzový přístřešek. Stezka se pak při klesání dostává do sevřeného údolí.

 

080_ja_vrchol.jpg

081_spolecna_vrchol.jpg

 

  1. etapa: Sälka – Kebnekaise, 25,6 km /Sälka - Singi 12 km, 3–4 hodiny, Singi - Kebnekaise 14 km, 4 – 6 hodin/

My jsme si spojili dvě denní etapy do jediné. Díky tomu, že jsme minuli chatu Singi, protože jsme zabočili do jiného údolí k masívu Kebnekaise přímo, má tato trasa o něco menší kilometráž, než prostý součet dvou denních etap, vedoucích přes chatu Singi.

Stezka zpočátku nadále klesá podél malebné řeky Tjäktjajakka, která se zde rozlévá do mnoha bočních ramen s nutností občasných brodů. Kolem trasy se rozkládá fotogenické údolí. Kousek za přístřeškem Kuoperjakka se nachází křižovatka cest, kdy rovně směřuje ukazatel k chatě Singi /tedy dále po trase Kungsleden/ a doleva zkratkou přímo ke středisku Kebnekaise, vedoucí podél masívu stejnojmenného názvu, který je zároveň i nejvyšším vrcholem Švédska /2114 km/. Tato hora je dosažitelná právě z komplexu Kebnekaise.

 

  1. Kebnekaise – Nikkaluokta /19 km, 5 – 7 hodin/

Tento úsek jsme absolovali na palubě komerčního vrtulníku. Z pohledu svrchu se nám trasa zdála naprosto nezáživná – pod námi se rozkládala zalesněná krajina bez výhledů.

 

Zdroje informací

vlakové či autobusové spojení, včetně kalkulace cen www.resplus.se, www.sj.se

stránky Švédského turistického spolku www.stfturist.se

popis chat podél Kungsleden a jejich vybavení http://wikitravel.org/en/Kungsleden

Švédský turistický spolek a jeho stránky věnovaný Kungsleden /ve švédštině/ https://www.svenskaturistforeningen.se/omraden/kungsleden/

Knihy: Rough Guide, Lonely planet, Hory Skandinávie - Petr Ivo

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář