Stránky věnované severským zemím.

Satelitní přístroj

Na výlet do Grónska jsme si v roce 2019 pořídili satelitní komunikátor. Tehdy jsme pěšky zdolali Arctic Circle Trail /ACT/, vedoucí mezi městy Kangerlussuaq a Sisimiut. Trek nám trval 14 dnů, měřil asi 185 km, a nacházel se zcela mimo civilizaci a dosah mobilního signálu, mé zkušenosti proto budou vztaženy k tomuto treku.

Dlouze, tedy několik měsíců, jsme naši volbu zvažovali, ale nakonec rozhodlo to, že měsíc před termínem našeho příletu začalo na trailu hořet, ten byl 3,5 týdne neprůchodný, a jeho otevření předpokládali dva dny po našem plánovaném příletu do Grónska, potřebovali jsme tedy být v průběhu putování informování o stavu stezky.

Půjčení přístroje ztroskotalo na tom, že nebyl k dispozici, přitom jsme se o jeho rezervaci snažili 2,5 měsíce předem, a nezbylo nám než jít do přístroje vlastního. Jaký konkrétní model jsme si pořídili popíšu v samostatné recenzi.

Snad tento článek pomůže někomu, kdo jako tehdy my, řeší vhodnost satelitního přístroje.

Druhy satelitních přístrojů

Zkusím zde krátce vypíchnout druhy satelitních přístrojů. Berte prosím na vědomí, že jsem naprostý laik.

• Satelitní messenger

Nabízí se pouze v síti Globalstar, která by Arctic Circle Trail měla pokrývat, zbylé oblasti Arktidy jsou ale bez signálu. Je to messenger, tedy umožní zprávy pouze odesílat, nelze je přijímat, odpadá proto možnost varování z domova, navíc odeslání zprávy není nijak potvrzeno, tedy dotyčný vůbec netuší, zda druhá strana zprávu nakonec obdržela. Z těchto důvodů se vždy přístroj snaží zprávu odeslat duplicitně, aby se zvýšila pravděpodobnost, že alespoň něco dorazí. Odesilatel ale neví, zda příjemci něco přišlo, a problém může být výrazný právě v hraničních oblastech dosahu signálu, tedy v subarktické oblasti. Na tohle je potřeba si dát pozor.

• Satelitní komunikátor

Tyto přístroje již umožní oboustrannou textovou komunikaci, tedy nejenom zprávy odeslat, ale i přijmout. Kromě zpráv od spojky z domova lze takto získat i předpověď počasí pro aktuální polohu. Jelikož přístroj má i GPS příjem, zároveň s odeslanou zprávou je přibaleno i info o poloze. Jelikož se jedná o zprávu, nikoliv klasickou smsku, lze touto cestou odeslat předem definovanému příjemci smsku, mail či na web MapShare polohu, která se zobrazí na mapě. Komunikátor neumožní přijmout a odeslat zprávu delší než 160 znaků, takže třeba Tolstého spisy by se tam nedaly vyprávět, přesto se toho dá obsáhnout poměrně dost, navíc lze připojit mobil pomocí Bluetooth a užívat jej jako externí klávesnici, což je mnohem pohodlnější, než tak činit přímo v komunikátoru, kde to hraničí s masochismem. Představte si totiž abecedu jako řadu písmen za sebou a kurzor, který ovládáte pomocí šipek. Takto napsat slovo „ahoj“ zabere několik minut a stojí to hodně nervů.

My konkrétně jsme měli Garmin inReach Mini Orange se sítí Iridium /recenze později/.

Oba typy, tedy messenger i komunikátor, mají SOS tlačítko k přivolání pomoci. Ta se aktivuje přes GEOS, kdy základní pomoc včetně technického zásahu je hrazena z pojištění, které se uzavírá automaticky při aktivaci smlouvy.

• Satelitní telefon

Nabízejí možnost hlasové, textové i datové komunikace. Na pochod ACT je to již overkill, byť si dovezu představit situace, kdy by se dal telefon využít.

Mít či nemít salitetní přístroj?

Opravdu zásadní otázka. My jsme se tím zabývali hodně dlouho, takže zde mohu náš způsob uvažování vypsat.

Jestli si někdo myslí, že je to zbytečné, vždyť se přece nemůže nic stát a jedná se o trek v civilizované Evropě, tak je to jeho problém. Myslím, že jsme zkušení turisté, a máme již něco nachozeno, ale nikdy bychom nehaněli někoho pro jeho rozhodnutí stran určité výbavy. Mám pocit, že tohle dělají spíše mladší lidé. Prostě čím je člověk starší, tím má více zkušeností, ale taky s tím ruku v ruce jde i to, že si více uvědomuje potenciální nebezpečí. Že nejsem úplně mimo realitu ukázala i zkušenost turistů z července 2019, kdy právě na ACT začalo hořet. Tehdy část lidí byla vybavena komunikátory, takže si mohla zavolat pomoc, a zbytek těch, kteří byli v nebezpečí, byl dohledán díky tomu, že turisté o sobě měli relativně dobrý přehled /“Potkal jsem pána v červené bundě v protisměru včera, takže dnes bude asi tam a tam...“/ Hodně lidí tehdy řešilo, zda si pomoc zavolat či ne, nakonec tak učinili, a bylo jim řečeno, že udělali dobře, jinak by byli mrtví – udušení kouřem. Prý pokud člověk váhá, a má satelitní přístroj, má vždy tlačítko SOS zmáčknout, pojištění GEOS tohle údajně pokryje. Je samozřejmě nutné nevolat pomoc zbytečně.

Celkem bylo z ACT v červenci 2019 evakukováno 38 lidí, tedy 38 lidem satelitní přístroj doslova zachránil život.

Vypíchnu zde důvody pořízení satelitního přístroje - pro a proti z našeho pohledu.

Důvody PRO

• Věk a nemoci

Nejsme již nejmladší, v době treku nám bylo 46 a 54 let. V tomto věku se člověk úplně jinak dívá na potenciální nebezpečí, než když je mu dvacet. S tím taky úzce souvisí větší výčet chronických chorob, které zde nehodlám vypisovat, jen je potřeba si uvědomit, že každá z nemocí se nám může akutně zhoršit, a ohrozit tak náš život. Že v tom případě máme sedět doma na prdeli? Trhněte si :-) Nehodlám pověsit turistiku na hřebík jen kvůli takové blbosti, že můžu na treku umřít. To můžu i doma v posteli.

• Maminka

Ano, čím je člověk starší, tím jsou starší i jeho rodiče, a tím pádem i hůře snášejí to, že se jejich potomek vydá kamsi do dálav, kde není signál a neozve se třeba 14 dnů. Sice se to může zdát podružný důvod, ale i tohle patří na misku vah při rozhodování. Mám pocit, že když jsme se z Grónska denně ozvali přednastavenou zprávou „Jsme OK,“ nesla moje maminka naši výpravu o hodně lépe, než treky minulé.

• Zavolání pomoci

Na treku se může stát cokoliv. Od zevních příčin /požár či jiné/ po vnitřní příčiny /úraz, vážná nemoc/, a možnost zavolat si pomoc bude doslova boj o holý život. Kromě tlačítka SOS, kdy se aktivuje mezinárodní služba GEOS, je zde vždy možnost napsat klasickou zprávu, poslat ji spojce z domova či komunikovat se záchranným týmem /pouze u satelitního komunikátoru či telefonu, messenger tohle neumožní/.

• Sdílení polohy

Kromě klasického trackingu, který jsme měli vypnutý kvůli šetření baterie, je zde možnost poslat svou polohu přes web MapShare, kde uživatelé, kterým jsem předem sdělila heslo, se mohli podívat, kde se aktuálně nacházíme. My jsme vždy večer posílali smsku rodině a na web zprávu o poloze.

• Odeslání zprávy domovu

Satelitní komunikátor i messenger umožňují odeslání přednastavené zprávy předem vytvořenému okruhu uživatelů. V našem případě to byla zpráva „Jsme OK“ a všichni příjemci byli instruováni, aby nám potvrdili, že ji obdrželi. Takto jsme měli zpětnou vazbu, že o nás vědí. Součástí zprávy vždy byla i aktuální poloha. Protože jsme se hlásili jednou denně, v případě nouze by byla naše poloha dohledatelná maximálně den pochodu zpětně.

Důvody PROTI

• Selhání či ztráta přístroje

Ano, stát se může cokoliv. Pokud si chcete zavolat akutně pomoc při náhlém vážném úrazu, budete nosit přístroj zvenku tak, aby byl rychle přístupný, a můžete jej tedy ztratit. Kromě toho se může vybít baterie, nebo jednoduše může selhat celý přístroj. Jak se domov dozví, že se tohle stalo? Nijak. Najednou se přestanete hlásit a na mapě se již neobjeví Váš posun. Co má dotyčný dělat? Volat pomoc a sdělit Vaši poslední známou polohu? Popravdě bych nikdy nechtěla být ta spojka z domova, která bude muset dobře vyhodnotit situaci.

• Banální příhoda

Co když se Vám stane relativně nezávažná příhoda ve formě úrazu či nemoci, a vy budete vybaveni satelitním komunikátorem? Budete si volat pomoc? Nebude to zneužití?

Pokud nevíte, co mám na mysli, tak uvedu konkrétní příklad. V roce 2017 mě přesně v polovině 13 denního treku ve Finsku, kde nebyl signál, postihl ošklivý zánět v kořenech 3 zubů. Bolest to tehdy byla nesnesitelná, ale neměli jsme satelitní přístroj, takže jsem neměla jinou možnost, než trek dokončit. O vyloženou banalitu se nejednalo, situace se mohla zkomplikovat přestupem zánětu do lebky a postižením mozku, jako se třeba stalo režiséru Menzelovi. Jak byste tedy tehdy postupovali, kdybyste měli na výběr? Zavolali byste si pomoc či nikoliv? Je to již na aktivaci SOS tlačítka nebo se jedná o zneužití, a dají Vám záchrannou akci k uhrazení? Pokud přístroj nemáte, tak více, že do civilizace musíte dojít. Když jej ale máte? A co třeba bolest břicha? Může to být slepák, tedy život ohrožující stav, nebo taky úplně obyčejné zaražené prdy.

Možnosti půjčení přístroje

V ČR je k dispozici slušně zásobená a přes internet fungující půjčovna satelitních telefonů, a to firma Navisat, nabízející přístroje sítí Inmarsat, Iridium, Thuraya a Globalstar, počínaje mesengery přes komunikátory až po telefony, chce to jen rezerovat si vše s velkým předstihem, což se nám nepovedlo, a nezbylo nám tedy, než si u výše uvedené společnosti koupit vlastní komunikátor.

Musím jim udělit velkou pochvalu, protože jsem si s nimi vyměnila několik mailů, jelikož jsem dost tápala s výběrem modelu. Byli dost ochotní a hodně poradili, a to přesto, že neměli vůbec jistotu, zda se nákup nakonec uskuteční. Jelikož se mi opravdu dost věnovali, zakoupila jsem tedy přístroj u nich, a ani jsem moc nepátrala, zda by to jinde nevyšlo levněji, potenciálně ušetřená pětistovka mi totiž nestála za to, abych podrazila slušného obchodníka. Takže za mě palec nahoru firmě Navisat, a pokud váháte, rozhodně Vám tam dobře poradí, a nemusíte mít strach, že by Vás nutili do koupě.

Satelitní sítě

Když už jsem to nakousla, tak se to trochu pokusím rozepsat.

Civilizovaný svět je pokryt sítí telefonního signálu, který ale nesahá mimo obydlené oblasti. V těchto místech, pokud se turista chce nějakou formou spojit s domovem či si zavolat pomoc, je nutné využívat jiný typ přístrojů, a to právě satelitních. Těchto sítí je několik druhů, a každá z nich má jinak umístěné družice a jinou oblast pokrytí, je tedy potřeba si předem zjistit vhodnost jednotlivých sítí.

Velmi pěkně včetně přehledných map to má zpracované právě firma Navisat, která se věnuje prodeji satelitních přístrojů, a já jim nehodlám vykrádat web, proto odkaz zde.

Obecně platí

- pro území Evropy, severní a střední Afriky, Asie, Indonésie a Austrálie je možné využít telefony sítě Iridium, Thuraya i Inmarsat

- pro území S. a J. Ameriky, jižní části Afriky je možné využít telefony sítě Iridium a Inmarsat

- pro ostatní území pouze Iridium

Satelitní přístroje se připojují do jednotlivých satelitních sítí, které jsou tvořeny právě satelity. Rozlišují se dva druhy, orbitální a geostacionární.

Geostacionární satelitní sítě

Družice jsou umístěny nad rovníkem v pevně dané pozici, a je nutné mít výhled konkrétním směrem na jednu družici. Signál nekolísá, což je výhoda, ovšem jeho kvalita záleží na vzdálenosti – čím je přístroj dále od družice, tím je tato umístěna nížeji nad obzorem. Konkrétně na rovníku je přesně nad hlavou, v Evropě je cca 30° nad obzorem, a na severu Finska pouze 10°, navíc v případě nedostatečného vhledu, tedy v zákrytu družice s terénem, nebude možné přístroj použít, protože signál nebude vůbec.

Při této oběžné dráze se družice jeví pozorovatelům na Zemi jako nehybná, tedy se pohybuje stejnou kruhovou rychlostí v rovině rovníku a má stejnou úhlovou rychlost jako Země.

Patří sem sítě Inmarsat a Thuraya.

Orbitální satelitní sítě

Zde se satelity nacházejí na orbitě, což je dráha, která obíhá Zemi kolem jejího těžiště. Podle výšky se dělí na tři druhy, a pro satelitní sítě, přesně řečeno pro síť Iridium, se užívá Nízká oběžná dráha /LEO – low Earth orbit/, která začíná nad hranicí atmosféry, tedy cca 150 km nad povrchem, a končí kolem 2000 km vysoko. Důležité je, že satelit na této oběžné dráze je chráněn pozemským magnetickým polem, a tím pádem před kosmickým zářením. Mimo jiné zde obíhá i ISS.

Pro srovnámí, třeba více známé družice GPS obíhají ve výšce 20200 km, tedy na Střední oběžné dráze /MEO – medium Earth orbit/. Tato dráha začíná ve výšce 2000 km a končí ve výšce 35000. Z tohoto poměrně širokého pruhu se nejčastěji využívá jen malá oblast kolem 20000 km nad Zemí. Zde oběžná dráha satelitu činí 12 hodin, tedy družice, umístěná v této výšce, oběhne Zemi přesně dvakrát. Kromě GPS zde obíhají ruské Glonassy ve výšce 19100 km a Galileo ve výšce 23222 km.

Mezi orbitální satelitní sítě patří Iridium a Globalstar.

Další faktory

Kromě samotného pokrytí je ve hře více faktorů, které rozhodují pří výběru přístroje. Kromě relativně podružných jako je výdrž baterií, rozměry, váha a odolnost, stojí v popředí cena, a to jak přístroje, tak poté služeb. Mezi nejlevnější patří Inmarsat a Thuraya, no a nejdražší je systém Iridium, a to jak v cenách za hardware, tak následně za služby, tedy za volání či zprávy.

Zdroje

https://www.kosmonautix.cz/2013/02/maly-pruvodce-po-obeznych-drahach/

https://www.navisat.cz/mapy-pokryti-satelitnich-siti.html

https://www.navisat.cz/

Edit 2021:

Stran emočního rozhodování, zda pomoc volat či nikoliv, jsme na tom zjevně všichni tak stejně. Asi každý z nás by měl tendenci situaci spíše bagatelizovat, aby náhodou nevolal pomoc zbytečně, což může být cesta k průseru. Nám opakovaně v Grónsku říkali místní, a to jak před nástupem na trek, kdy tam ještě hořelo a byl stále neprůchozí /otevření se předpokládalo až den poté, co jsme na něj nastoupili, tedy den po ztrátě signálu/, tak po jeho dokončení. V případě jakýchkoliv pochybností, zda pomoc volat či nikoliv, má se pomoc zavolat VŽDY. Prý záchranáři raději někoho zachrání "zbytečně", než aby pak převáželi mrtvolu, navíc nás ubezpečovali, a to jsem ostatně věděla již při pořízení satelitního komunikátoru, tak automaticky s jeho registrací a aktivací se aktivuje pojištění u GEOS, což je celosvětový systém na vyhledávání a vyprošťování osob. Tím pádem je vždy garantované, že ten, kdo si s použitím komunikátoru zavolá pomoc, je pojištěn. Trošku na hraně je to v případě, že by majitel nebyl ten, koho by se pomoc týkala, ale to jsem si ošéfovala tak, že jsem Lubošovi uzavřela separátní pojistku u GEOS.
Co se týkalo konkrétního případu, tedy měsíc trvajícímu požáru na treku v Grónsku, tak prý záchranná služba, která letecky turisty evakuovala, nežádala pojistné plnění, protože pro ně byla největší priorita odvézt všechny živé, a nikoliv dostat do stavu rozhodování zda volat či ne lidi, kteří nemají uzavřené pojištění. Prostě na treku nechtěli mrtvoly, i když to je asi specifický případ.
Stran mých potíží se zuby. Stalo se to 2017 ve Finsku na treku k nejvyšší hoře Halti, kde mě zuby začaly bolet přesně v půlce 12 denního treku, takže jsem to dojít prostě musela. Že mám problém se zuby okolní turisté věděli, dokonce se tato informace místní šeptandou předávala, ale pomoci mi nikdo nemohl, tam nikdo, koho jsme potkali, komunikátor neměl. Nabízeli mi ale pomoc ve formě analgetik /léků na bolest/, ale ty jsem nepotřebovala, sežrala jsem nějakých 60 tablet Ibalginu, čímž jsem si ohrozila funkci jater a ledvin, ale prostě to jinak nešlo, musela jsem Ibáč polykat každé dvě hodiny, abych vůbec přežila. Bolest byla tak nesnesitelná, že jsem si kamen zuby chtěla vymlátit, v čemž mi Luboš zabránil. Na signál jsme se dostali ve čtvrtek /takové údaje si člověk zapamatuje na celý život/, zkusili jsme volat, kde najdeme zubaře. Nechci zde celou situaci popisovat, jen stručně, nejbližší zubař byl vzdálen několik set kilometrů, asi 7 hodin jízdy busem, následující den, tedy v pátek by mě nevzal ani omylem, v pondělí taky ne, a doporučili mi koupit si něco na bolest. Padla tím pádem varianta leteckého odvozu z treku vrtulníkem sobařů - ti byli ochotní mě i Luboše transportovat, čímž by přerušili dovoz dřeva na stavbu sobího plotu, ale nemělo smysl by je blokovat a zneužívat jejich dobře míněné pomoci, když do civilizace už to byl den pochodu, a nic by jejich odvoz neřešil. Trek jsme došli, přehodili si letenky na dřívější, a v pondělí už jsem byla na křesle u svého zubaře, který mi zuby otevřel a hnis vypustil. A ne, nejsem debil, nic jsem nezanedbala. Panoramatický snímek všech zubů jsem měla asi 5 měsíc předtím a preventivní prohlídku před měsícem.

Jak aktivovat komunikátor

Je potřeba si založit účet u Garminu a tam aktivovat program. Na výběr jsou 2 možnosti, buď roční smlouva, což podle mě má smysl buď pro půjčovny, na déletrvající expedice, nebo pro někoho, kdo kromě svých aktivit to bude dál půjčovat.
Pro většinu turistů přichází v úvahu tzv. Freedom plány. Zde pozor, platba se skládá ze dvou částí. Je potřeba přístroj registrovat, a zaplatit roční poplatek. Bacha, nejedná se o aktivaci a přístroj nebude funkční! Je to něco jako "přidělení čísla", nedá se to zrušit, aspoň tak jsem to pochopila - přístroj už by pak nešlo znovu aktivovat. Loni tahle služba stála 29 €, od ledna 2021 se to zvedlo na 39 € (na stránkách Garminu mají ještě staré údaje, mě to poslali mailem). Tento poplatek není za kalendářní rok, ale vždy na výročí aktivace přístroje, a stahují si to sami v Garminu. Jo, to jsem zapomněla uvést,musí být spárován přístroj s kartou včetně uvedení změn.
Aby se komunikátor stal funkční, je potřeba si vybrat a aktivovat jeden z Freedom plánů na 30 dnů, viz tabulka. S ohledem na to, že Garmin má starou cenu na roční aktivaci, budou nejspíše i ceny programů od příštího roku vyšší. Co který program nabízí nebudu vysvětlovat, nejlevnější teď vyjde na 19 €.
Takže pokud by někdo chtěl užívat přístroj měsíc v roce, zaplatí 39 plus 19 €. Pokud další rok nikam nepojede, jako třeba my letos díky koronaviru, zaplatí pouze ten roční poplatek 39 € (dosud 29). Pokud by někdo plánoval třeba 3-4 měsíce jezdit nepravidelně do Alp v sezóně, tak si holt aktivuje X násobek 30 dnových programů.
Pozor, v Garminu to mají nastaveno tak, že pokud člověk neprovede deaktivaci, znovu mu naběhne nových 30 dnů. Logiku to dává, člověk může vycestovat na měsíc mimo civilizaci, z různých důvodů (neprůchozí terén a pod) se tam zdrží, aniž by měl přístup k účtu u Garminu, takže je to ošetřeno právě automatickým prodloužením. Na deaktivaci, aby se znovu nenačetlo dalších 30 dnů, stačí toto provést klidně den předem.