Jdi na obsah Jdi na menu
 


Péřový třísezonní spacák Sir Joseph Rimo 600

3. 1. 2016

Úvod

Spacák jsem si pořídila na jaro roku 2013, protože jsem se tehdy prakticky ze dne na den rozhodla, že již nadále nehodlám spávat v dosavadním spacáku Prima Trek, jelikož jsem v něm tolikrát klepala kosu při teplotách, které měly přitom být papírově pro spacák naprosto dostatečné. Já ovšem odmítala nadále mrznout. Rozhodla jsem se tedy pro koupi nového spacáku, a má volba padla na peří. Zpočátku jsem se svého rozhodnutí užití péřového spacáku v oblastech, kde nám často prší, obávala, nakonec se ale ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Nevěřte všemu, co se píše na internetu. Peří není o nic více náchylné na vlhkost, než duté vlákno.

Mé zkušenosti se spacákem SJ Rimo 600 tedy píši po 2,5 letech užívání, kdy tento spacák byl se mnou 3x ve Finsku na třítýdenní cykloputování, z toho 2x za polárním kruhem. Mimo to jsem si spacák vzala na několik jarních a podzimních výletů po ČR, většinou na kolech, někdy i pěšky. Odhadem jsem ve spacáku mohla strávit za tuto dobu asi 50 nocí, z toho cca polovina probíhala při teplotách kousek pod nulou. Nejedná se tedy o žádnou rychlorecenzi typu „spacák jsem si vybalil v obýváku a noc na balkóně byla teplá“.

Jen na okraj podotýkám, že spacák jsem si řádně koupila, nikdo mi nezaplatil ani spacák, ani tuhle recenzi. On mi nikdo nezaplatil žádnou recenzi, zde tu ale uvádím cíleně, abych předešla případným výpadům.

 

Peří versus duté vlákno

Dlouho jsem odolávala koupi péřového spacáku. Vždy mě zrazovaly poučky všude na netu hovořící o tom, jak je peří náchylné na vlhkost. Nevěřte tomu. Peří je vůči vlhkosti náchylné zhruba tak stejně, jako duté vlákno. Jinými slovy, v durch promáčeném spacáku se nevyspíte bez ohledu na materiál, z nějž je tvořen. Ovšem trochu navlhlý spacák, a to jak z peří, tak z dutého vlákna, může v rámci možností trošku hřát, samozřejmě za předpokladu, že je v něm umístěn dostatečný zdroj tepla. Spacák totiž nehřeje, nýbrž izoluje. Poctivě mohu přiznat, že jsem spala několikrát v navlhlém spacáku jak z peří, tak z dutého vlákna, a výsledek je plus minus stejný. Kosa, respektive pocit chladu, ale ve výsledku nic, co by se nedalo přežít.

Samozřejmě jde tepelný komfort zvýšit užitím zvenku dodaného tepla. Ne, nemám na mysli horký čaj s fernetem. Osvědčily se nám jednorázové pytlíky, které na principu exotermní reakce uvolňují dostatek tepla na několik hodin /dle výběru, existují 6, 12 či 24 hodinové/. Suma sumárum, nezaznamenala jsem nějaké výrazné rozdíly mezi spaním ve vlhkém spacáku z peří, či z dutého vlákna.

Další vlastnost, které se potenciální uživatelé peří obávají, je jeho výdrž mechanická. Zde mohu zodpovědně prohlásit, že jsem se ke svému péřovému spacáku chovala, ehm, jako prase. Doslova. Samozřejmě, že se vždy snažím věci pokud možno šetřit, aby mi vydržely co nejdéle, ale zastávám názor, že věcí slouží mě a ne já jim. Jinými slovy, často jsem do spacáku lezla neumytá a oblečená do věcí, v nichž jsem celý den šlapala po horách či jela na kole, sundávala jsem si pouze boty. Než se začnete pohoršovat, tak vězte, že pokud bylo večer kolem 4°C, neměla jsem morálku se převlékat do spacího trika a trenek. A jelikož nejsem zas až takové prase, jak to vypadá, používáme do spacáku tenkou a lehkou vložku z hedvábí. Ta kromě poskytovaného tepelného komfortu v řádu cca 1-3°C nabízí i na dotek příjemnou bariéru, bránící doteku špinavého, zpoceného a zabláceného těla s vnitřním materiálem spacáku.

 

Důležité poznatky

Rozdíly v náchylnosti vůči vlhkosti jsou dány spíše tím, že duté vlákno vyschne rychleji. Ovšem ani s peřím jsme nezaznamenali žádný problém, vždy se nám osvědčilo spacáky ráno přehodit přes stan či přes větev nějakého stromu tak, aby jej sluneční paprsky rychle vysušily. Často jsme taky spacáky sušili v blízkosti ohně. Nikdy se nám nestalo, že by se tímto způsobem spacák nějak poškodil od létajících jisker či žhavých uhlíků. Zde bylo ale patrné, že duté vlákno potřebuje kratší čas na kompletní vysušení. To je ale jediný rozdíl, který není až tak výrazný, odhadem činí pár desítek minut.

Zde stručné popisy, jaké počasí jsme měli při našich cykloputováních za polárním kruhem, kdy jsem spávala ve spacáku SJ Rimo:

2013: Při našem putování nám ze 3 týdnů prvních 14 dnů v kuse pršelo. Když mám na mysli pršelo, tak tím míním srážky kolem 30mm za 24 hodin, což byl docela mazec, jednou jsme zažili i 50mm za 24 hodin a to už byla v oblasti vyhlášena pohotovost. K žádným záplavám ale nedošlo, asi jednak že všechna voda steče do moře, jednak všudypřítomný a okolní mech pojme neskutečné množství vody. Pěkně jsme měli až poslední týden, kdy dokonce dva dny teplota atakovala 30°C. Jinak jsme se prvních 14 dnů pohybovali při teplotách 10-12°C, když jsme měli 14°C, tak jsme si výskali, jak je teplo. Nejstudeněji bylo 6,6°C, resp. nejstudeněji, co víme, možná bylo i chladněji, ale při těch 6,6°C jsem šla čurat ze stanu, tak jsem se mrkla na teploměr. Těch prvních 14 dnů jsme jeli stylem den dva na kole, pak den dva v chatce, kdy jsme sušili sebe a věci a akumulovali teplo. V těch vytrvalých, intenzivních srážkách fakt jet nešlo nějak více soustavně. Jednou jsme dokonce museli absolvovat noční jízdu na kole, protože jinak bychom se z té oblasti nepohli několik dnů.

2014: V prvních dvou týdnech jsme měli teploty 0-8°C, jeden den jsme se probíjeli sněhovou vánicí, jinak bylo pod mrakem, občas sluníčko s dešťovými přeháňkami. Ve třetím týdnu našeho pobytu již teplota vystoupala nad 10°C. Ty první dva týdny jsme měli stabilně kolem 4°C, což znamenalo být vybaven péřovou bundou a na zastávkách se do ní odít, zrovna tak důležitá byla i při ranním a večerním pohybu kolem stanu. Spaním ve stanu jsme trávili podstatě více nocí, než rok předtím, spacáky jsem tedy balili za okolní výrazné vlhkosti.

 

Kachna nebo husa?

Když jsem se rozhodla, že půjdu do péřového spacáku, nastala druhá fáze volby. Kachna nebo husa? Díky tomu, že jsem žena s malou výškou, byla jsem nucená vybírat si mezi výrobci, jenž délku postavy do 170 cm berou jako plnohodnotnou. Rychlým výběrem /spacák jsem kupovala asi 3 dny před cyklopřejezdem Orlických hor/ se mi do finále dostaly dva výrobky: Sir Joseph Rimo 600 a Warmpeace Viking 600. Důvody, proč jsem nakonec šla do Rima, jsou dva: druh peří a množství peří.

Co se týká druhu peří, tak Viking je z kachny, Rimo z husy. Někde jsem četla, že kachní peří je považováno za méně kvalitní, než husí. K tomuto se nemohu vyjádřit, ale jelikož jeden spacák z kachny doma máme, tak nějaké srování mám a nezdá se mi ten rozdíl nějak výrazný. Například rozdíl mezi „hřejivostí“ dutého vlákna versus peří výrazný je, ale mezi jednotlivými druhy peří se už rozdíl stírá. /Termínem hřejivost myslím ryze subjektivní vlastnost, jakou uživatel ležící ve spacáku pociťuje jeho tepelný komfort./ Čím se ale kachna a husa v náplni spacáku liší, je zápach. Kachní, zejména je-li navlhlé, vydává nezaměnitelný odér. Dá se na to ale zvyknout, navíc po 3 týdnech na kolech už smrdí prakticky všechno, takže se to stírá.

Největší rozdíl mezi Vikingem a Rimem je množství peří u velikosti spacáku 170 cm. Zatímco Viking obsahuje peří v této velikost 540 g, u Rima ho je plných 600 g. Je toho dosaženo tím, že do něj výrobce vrazil stejné množství náplně, jako u 190 verze. Tím došlo ke zmenšení vnitřního objemu spacáku, což není na škodu, přeci jenom postavy kolem 160 cm jsou i prostorově poněkud subtilnější, takže jim menší vnitřní prostor umožňuje dosažení vyššího tepelného komfortu. Nemusí totiž vytápět mrtvý prostor. /Spacák totiž nehřeje, nýbrž izoluje. Něco málo zde./

 

Trocha teorie nikoho nezabije

U peří jsou udávány dva základní faktory, rozhodující o kvalitě a výdrži výrobku. Jedním je cuin /plnivost/ a druhým je poměr peří prachového vůči drobným pírkům.

No a když už je řeč o třísezonním spacáku, tak za takový je považován ten, který dokáže zajistit komfort při teplotách nad -5°C. Něco o teplotách komfort, limit a extrém a evropské normě EN 13537 zde. Firma SJ tuto normu nejenom dodržuje, ale má i rezervy. Jinými slovy, udávané teploty nejenom nejsou nadsazené, ale klidně je možné spacák použít i do nižších teplot, než je výrobcem udáno. Nebo řečeno jinak: třísezonní spacák Rimo 600 lze s klidným svědomím označit za spacák, který má dostatečnou tepelnou rezervu i na mírnější zimu.

Spacák nesmí mít „studené švy“. Studené švy vzniknou jednoduchým prošitím tkanin i náplně /„skrz naskrz“/. Studený šev výrazně prosvítá proti světlu /prohlédneme si spacák proti slunci nebo žárovce/ a dá se snadno rozpoznat i po hmatu /prsty z obou stran spacáku se „sejdou“ v místě prošití/. „Teplé švy“ mají všechny dobré spacáky a zajistí je různé sendvičové či šindelové konstrukce /u syntetických náplní/ a komorové šití /u peří/. Komory současně eliminují sesypávání peří do „koutů“.

 

Komory

Tvar komory výrazně ovlivňuje vlastnosti spacího pytle. Čím více jsou stěny komory zkosené, tím více se zabraňuje migraci peří a vzniku chladných míst. Šikmé vnitřní stěny komory podporují větší loft peří a komory tak poskytují maximální tepelnou izolaci. Švy na povrchu a uvnitř spacáku jsou v rozdílné pozici, čímž je eliminován únik tepla přes švy. Úniku tepla přes stěnu komory je zabráněno umístěním izolantu /peří/ nad i pod šikmou stěnou komory.

Alfa komory s konstrukcí 2:1 se šikmými stěnami komor umožňují skvělý loft, eliminují únik tepla přes stěny komor a zabraňují vzniku studených míst díky ideálnímu rozložení peří v komoře. Trapézová konstrukce díky překrytí švů maximalizuje tepelnou efektivitu při nízké váze.

H komory jsou nejjednodušší konstrukce, která limituje váhu na absolutní minimum a dosahuje dobrý loft komory. Švy jsou přímo nad sebou, čímž má tato konstrukce nejmenší tepelnou efektivitu.

Šikmé komory jsou velmi jednoduché a efektivní řešení jak udržet peří na svém místě v komoře, eliminovat ztráty tepla přes švy a dosáhnout nejnižší možnou váhu.

Konstrukce V komor s menším překrytím švů zabraňuje úniku tepla přes švy a šikmé stěny komory. Díky úspoře materiálu na stěnách komory, mají spacáky malou sbalitelnost a nízkou váhu při zachování výborných tepelně-izolačních vlastností.

Komory prošité skrz - tato konstrukce je velmi jednoduchá a lehká, ale přitom nabízí velmi efektivní řešení jak udržet peří na svém místě v komoře.

 

Cuin /plnivost/

Plnivost peří se měří ve válci standardních rozměrů při zatížení 1 unce /28,4 g/ peří závažím o standardní hmotnosti. Jednotka plnivosti je 1 cuin / oz (kubický palec /unce). V podstatě platí, že čím je peří kvalitnější, tím je nadýchanější a zaujme větší objem. Existuje rozdíl mezi evropskou a americkou normou.

Evropská norma je „přísnější“. Například plnivost 800 cuin/oz podle americké normy odpovídá zhruba 700 cuin/oz podle evropské normy. Obsah prachových částic se měří jako poměr čistého prachu k malým pírkům – např. 80/20, 90/10, 95/5. Kvalitní peří obsahuje minimálně 80% prachových částic. Obsah prachových částic je pouze orientační údaj. O skutečné kvalitě vypovídá výše zmíněná plnivost peří. Plnivost s hodnotou 400–450 je považována za průměrnou kvalitu, 500–550 označuje kvalitu dobrou, 550–750 velmi dobrou a 750+ výbornou. U výkonu se nejedná o lineární průběh, takže takové peří 600 cuin může mít oproti 850 cuin třeba i jen poloviční izolační schopnost.

Stručně řečeno, tato hodnota cuin určuje, jak moc se péřák nafoukne a tím pádem jak dobře spacák bude izolovat.

 

Poměr prachového a krycího peří

Dalším faktorem, který určuje vlastnosti bundy, spacáku nebo jiného oděvu s péřovou výplní je poměr prachového a krycího peří. Prachové peří lépe váže vzduch než krycí peří a často také lépe izoluje. Čím vyšší je podíl prachového peří, tím lepší jsou izolační vlastnosti při stejné hmotnosti. Označení „90/10“ znamená, že 100 gramů výplně obsahuje 90 gramů prachového peří. Tento procentní poměr je znázorněn čísly jako např. 85/15, 90/10, 96/4. Prachové peří s hodnotou 85/15 se skládá z 85% prachového peří a z 15% malých pírek.

Lepší izolaci zajistí 90/10 než 80/20, lépe 92/8, nejlepší dokonce 95/5. Takový poměr při stejné hmotnosti izolačního materiálu více hřeje, ale rychleji ztrácí životnost loftu. Tam, kde je více sekaného (např. 80/20), sekaná pírka zajišťují větší mechanickou odolnost peří.

Někde jsem na webu četla a při nejlepší vůli nejsem schopna zdroj dohledat, že se nic nemá přehánět a právě určité množství malých pírek je nutné v náplni spacáku mít, aby se zajistila optimální životnost. U spacáků s vysokým poměrem prachových pírek vůči malým pírkům se může stát, že relativně rychle, v řádu pár let, loft rychle odejde. Tedy někdy méně znamená více a poměr 90/10 u Rima je na jedné straně dostatečný na loft /90% prachového peří/, zároveň umožňuje dlouhou životnost /10% krycího peří/.

 

Technická specifikace

Spacák se vyrábí ve 3 velikostech /170, 190, 200/ a s možností zipu levostranného a pravostranného. Zipy jsou YKK a je možné je sepnout prakticky s každým spacákem, který je tímto zipem osazen /osobně vyzkoušeno, lze to i s delší verzí, jen je nutné začít u nohou a poslední centimetry u delšího spacáku budou přečuhovat/.

Hmotnosti jednotlivých velikostí: 1170 g u verze 170 cm, 1210 g u verze 190 cm a 1280 g u verze 200 cm. Verze 190 cm a 200 cm se logicky liší i množstvím péřové náplně, verze 170 cm jí má stejně, co verze 190 cm, tj. 600 g, jak již bylo zmíněno výše.

Plnivost je 600 cuin/oz s poměrem 90/10, obsahem je husí peří.

Konstrukce komor je typu H. Byť to z popisu výše vypadá, že se jedná o horší, méně hodnotnou verzi komor, tak mě se tato konstrukce jeví jako vynikající. Stejnou mám i na zimním spacáku SJ Erratic Plus 1000, který považuji za excelentní zimní spacák. Přijde mi, že různé verze komor jsou jen marketingové kecy, jak vychválit svůj výrobek. Pro mě je důležité, že na spacáku nikde nejsou studené švy, a jak toho bylo dosaženo, je mi už celkem jedno, protože rozhoduje výsledek, a tím je výborný tepelný komfort. Rozhodně nehodlám spacák rozpitvávat a zkoumat detailně komory.

Dle normy EN 13537 má spacák následující hodnoty: teplota komfortní -1,5°C, teplota limitní -8°C, teplota extrémní -22°C. O této normě více zde.

 

Materiály

Materiál vnitřní je Softex® 40DWR a vnější Softex® Diamond Ripstop, náplň je husí peří s plněním 600 g 90/10.

Softex® 40DWR je 100% polyamidové mikrovlákno, hmotnost 55 g/m2, 100% garance proti průniku peří, vodoodpudivá úprava DWR. Celkem mi uniká smysl vodoodpudivé úpravy u vnitřního matroše, ale budiž. Když to výrobce tak má, asi ví proč, když se přitom jedná o podšívkový materiál používaný pro výrobu péřových spacích pytlů, péřového oblečení. Jeho další vlastnosti jsou: větruodolnost: 90%, prodyšnost: 90%, vodoodpudivost: 350 mm H2O DWR.

Softex® Diamond Ripstop je 100% polyesterové mikrovlákno s ripstop vazbou, hmotnost 58 g/m2, 100% garance proti průniku peří, vodoodpudivá úprava DWR. Tady bych už voděodolnost či vodoodpudivost chápala více, když se jedná o svrchní materiál používaný pro výrobu spacích pytlů a bund plněných peřím nebo umělým vláknem a větrovek. Jeho další vlastnosti: větruodolnost: 90%, prodyšnost: 90%, vodoodpudivost: 350 mm H2O DWR Teflon.

Husí peří, jimiž jsou spacáky Rimo plněny, má plnivost 600 cuin/ou podle evropské normy. Peří je výhradně evropského původu.

 

Praktické informace

Tolik teorie, nyní následuje ryze praktická pasáž.

Spacák jsem měla 1x v Norsku za polárním kruhem, 1x ve Finsku za polárním kruhem a 1x na jihu Finska, kromě toho jej užívám na cyklo a pěší výlety natěžko po ČR v období jaro a podzim, většinou ve stanu. Nejnižší teplota, ve kterém jsem v něm spala, činila -1,5°C, většinou se však jednalo o teplotu kolem +5°C. Často jsem do spacáku lezla unavená, někdy i promrzlá. Tento fakt je důležitý kvůli tomu, že tohle všechno zhoršuje následnou tepelnou pohodu. Já ani při těchto nocích nezažila pocit, že by mi ve spacáku bylo zima. Vlastně pocit chladu jsem necítila nikdy, ani při jednom ze spaní v něm, přitom ne vždy byl spacák ideálně suchý.

Horní komfortní teplota činila odhadem 12-14°C dle situace. Někdy jsem to již vnímala jako velké teplo a spacákem se pouze přikrývala, jindy jsem do spacáku zalezla až po uši a pevně se zapnula zipem až na doraz. Vše totiž záleží na tom, v jakém aktuálním stavu se nalézá člověk, který do spacáku leze. I proto je lepší mít spacák mírně naddimenzovaný, což peří ideálně umožňuje – větší hřejivost, tudíž i větší množství peří, neznamená tak velký přírůstek na váze, jako je tomu u dutého vlákna. Mírně tepelný komfort může přidat i vložka. Já používám z hedvábí, sbalitelná je do malého balíčku a váží něco cca 100-200 g. Primárním cílem ovšem není těch pár stupňů navíc, ale spíše ochrana spacáku před mechanickou nečistotou. Je totiž jednodušší vyprat vložku, než spacák. V neposlední řadě je tato vložka výhodná i za situace, když se spí tam, kde jsou sice deky či peřiny, ale již nikoliv erární povlečení.

Suma sumárum: jedná se o velmi kvalitní, výborný třísezonní spacák pro všestranné užití, a to i do oblastí, kde více prší.

 

Sušení a skladování

Vždy když to šlo, snažili jsme se při našich putováních, a to jak na kolech, tak pěšky, při každé příležitosti spacák nechat trochu proschnout. Většinou je to možné ráno při snídani, kdy spacáky věšíme na stan či okolní stromy, a někdy to lze i večer. Zde je ale nutné dát si pozor na to, aby na spacáky nepadla rosa. Je tedy potřeba si zavčas pohlídat tento okamžik a strčit je do stanu dříve, než navlhnou.

Při zastávkách je nikdy nevytahujeme ven a nerozkládáme na sušení. Vím, že to tak někdo dělá, ale my ne. Naše přestávky jsou většinou krátké, jen zastávka na rychlou dodávku energie ve formě müsli. Často ale míváme smůlu na počasí, takže nám jednoduše při přestávkách prší.

Někdy jsme zažili situaci, že jsme spacák balili trochu vlhký. Sice to není doporučeníhodný postup, ale občas se prostě nedá cestovat jinak. I při tomto způsobu jsme nezaznamenali výraznější ztrátu hřejivosti. Samozřejmě, trochu to znát bylo, ale u spacáku z dutého vlákna se to stalo se zhruba stejnou měrou.

Výše uvedené jsou samozřejmě zkušenosti a popis zvláště delších akcí. Doma po návratu vždy spacáky necháme vysušit dle možností buď na balkóně /teplé léto/ nebo doma přes dveře, kdy spacáky průběžně „načechráváme“ a otáčíme. Většinu roku, kdy spacáky neužíváme, je máme uloženy ve skříni vyrobené právě pro tyto účely. Však se kamarád, který nám skříně na zakázku vyráběl, divil, proč žádáme skříň vysokou 230 cm. Proč? No přece právě kvůli uložení spacáků, kdy tyto dlí zcela volně zavěšeny ve skříni. Tohle je podle mě to nejdůležitější, těch pár nocí až desítek nocí za rok se holt ke spacáku chováme tak, jak nás nutí okolnosti, ale po zbytek roku s nimi zacházíme jak s malovaným vajíčkem a chováme je jak v peřince.

 

Balení

Co se týká balení, tak se snažíme nesnažit se spacák co nejvíce zkomprimovat. Nutnost zmenšení velikosti využíváme jen do té míry, aby se spacák vůbec vlezl do nepromokavého obalu a následně do batohu, případně do vozíku za kolo. Komprese tak probíhá asi na 20%, což též prodlužuje živnotnost peří a tudíž celého spacáku.

Někdy jsou situace, kdy spacák nevybalujeme vůbec. Bývá to zejména při třítýdenních cykloputování, kdy kombinujeme divoké táboření s přespáváním v chatkách v kempech. Pokud v takové situaci dorazíme večer a ráno zase pokračujeme dále, ne vždy se nám chce vozíky vybalovat., to děláváme až při dvou a více nocích. I přes tohle zacházení zatím na péřových spacácích nepozorujeme nějaký výraznější úbytek loftu, kdežto u spacáků z dutého vlákna jsme patrný úbytek loftu zjistili už po první takové akci a časem se to rychle zhoršovalo. Po takových dvou, třech delších akcích v řádu 3 týdnů, tedy po 2-3 letech, byl loft spacáku z dutého vlákna tak na polovině. Jinými slovy, váha i nesbalitelnost zůstala, tepelný komfort se výrazně snížil. U spacáku z peří něco takového zatím nepozorujeme, a to je vlastníme přesně tu popsanou dobu, během které nám loft duťáku výrazně odešel a z třísezonního spacáku z dutého vlákna se stal těžký, neforemný letní spacák.

Samozřejmě svou roli, a to velkou, hraje i fakt, že stejně teplý spacák z dutého vlákna je větší a těžší, než srovnatelný péřový. S tím jde ruku v ruce i nutnost komprese, kdy spacák z dutého vlákna je nutné stlačit více právě kvůli sbalitelnosti. Co jsem tak vypozorovala, tak třísezonní spacák z peří má stejný objem a hmotnost, jako zimní spacák z dutého vlákna. Díky tomu je jednak péřový lehčí při stejném tepelném komfortu, což je logické, ale hlavně není nutné jej tolik stlačovat kvůli narvání do batohu či cyklovozíku.

 

Vychytávky

Při balení bych zdůraznila dvě důležité vychytávky. První je umístění spacáku, který je v kompresním obalu, do nepromokavého lodního pytle. Takto je chráněn vůči vlhkosti zvenčí, tudíž není nutné obávat se deště při pěším či cykloputování. Nevýhoda tohoto postupu je ta, že když se spacák dovnitř strčí vlhký, tato se v něm následně díky nepromokavému loďáku zakonzervuje. Když jsme poté spacák vytáhli ven, vždy jsme se obávali, že na nás začne mluvit, jelikož díky vytvořeným podmínkám v něm mohl vzniknout nový život. Většinou ale loďák konal to, k čemu byl určený, tj. zcela izoval spacák vevnitř od vnějších, potenciálně vlhkých podmínek. Tohle je podle mě to nejdůležitější, co ochrání spacák vůči nežádoucímu vlhku a mokru. Mnohokrát jsme takto šli pěšky či jeli na kole v déletrvajícím dešti, a lodní pytel jsme vytahovali z batohu či cyklovozíku durch mokrý z okolního jezírka. Vevnitř byl ale vždy suchý.

Druhá rada je spíše praktická. U spacáku Rimo není tak markantní, důležitější je u membránového spacáku, platí ale obecně. Spacák by se měl balit naruby, tj. vnějším materiálem dovnitř a vnitřním ven, a takto pěchovat do kompresního vaku. Důvod? Zkuste si oba způsoby a uvidíte výsledek sami. Jde o to, že vnitřní materiál je maximálně prodyšný, kdežto vnější skoro vždy větruodolný a někdy i částečně voděodolný. Z toho plyne stlačitelnost, kdy lépe se s kompresí vyrovná materiál vnitřní. Proto je lepší spacák balit naruby, tj. hůře stlačitelným materiálem dovnitř. Nejvíce patrné je to právě u membránových spacáků, ty jinak než naruby prakticky sbalit nelze.

 

Závěrem

Spacák SJ Rimo 600 je od roku 2006, kdy jsem si pořídila svůj první spacák, již třetím třísezonním spacákem v pořadí. První mi sloužil 4 roky a nebyla jsem s ním ani trochu spokojená. Značku ani typ nechci uvádět, není to cílem mé recenze. V principu byl ale na mou postavu příliš dlouhý, měřil 220 cm, tedy byl na postavu kolem 195 cm vysokou. Zase na druhou stranu, v případě nutnosti jsem si do jeho nožní části dokázala narvat kompletní oblečení, ve kterém jsem ten den putovala, abych ho svým chabým teplem vysušila. Z velkých, tj. 3 týdenních akcích, byl spacák se mnou v Norsku, na Islandu, ve Švédsku a v Norsku. Fyzikální vjem, zvaný též teplo, jsem nezaznemenala skoro při žádné noci v tomto spacáku.

Následně jsem si pořídila spacák, jemuž jsem věnovala samostatnou recenzi zde. S ním jsem již byla spokojenější, protože byl lépe určen pro osoby malé vzrůstem. Přesto mě zcela neuspokojil, i tak jsem v něm proklepala dost nocí, a to při teplotách deklarovaným výrobcem jako komfortní, tudíž pro ženu naprosto dostatečné. Jelikož jsem získala dojem, a za ním si stojím, že uvedená firma si hodnoty mírně nadsazuje, dle mého o 5 až 10°C, usoudila jsem, že tímto se spacáky z dutého vlákna končím obecně a jdu do peří, kterého jsem se do té doby obávala z důvodu všeobecně rozšířené fámy o náchylnosti peří vůči vlhkosti. Obměnit spacákový arzenál za peří bylo mé asi nejlepší rozhodnutí. Uvedený spacák z dutého vlákna byl se mnou z delších akcí 2x v Norsku a celkově nemohu říct, že bych se vyspala v teple, sloužil mi 3 roky.

SJ Rimo 600 jsem si kupovala před 2,5 lety, tj. na jaře 2013. Z velkých akcí, tj. délky 3 týdnů, byl se mnou 1x v Norsku a 2x ve Finsku, všechno na kolech. Ačkoliv v roce 2014 byly teploty zatím nejnižší, co se letní dovolené týká, vyspala jsem se vždy do růžova. Byť teplota v noci atakovala nulu, bucala jsem jak miminko. Zpětně si nedovedu v těchto podmínkách představit spaní v dutém vláknu. Rozhodně nám pršelo ne-li stejně, tak dokonce více, než roky předtím, kdy jsme putovali se spacákem z dutého vlákna, tedy jsem si neúmyslně ověřila i odolnost spacáku z peří vůči vlhkosti.

 

Celkové hodnocení

Na své soukromé pětibodové stupnici mu dávám číslo 5, tj. nejvyšší hodnocení. Spacák překonal veškeré mé očekávání, je v porování s dutým vláknem lehčí, sbalitelnější a i teplejší. Vím, že poslední fakt je jen subjektivní, ale potvrdí mi ho každý, kdo někdy spal v peří. Teplo z péřového spacáku je prostě jiné, než teplo z dutého vlákna. Blbě se to vysvětluje, tohle je nejlepší zažít osobně. Prostě je opravdu rozdíl, zda si člověk obleče či spí v péřovém výrobku, či nikoliv. Rozdíl je opravdu markantní.

Kromě výše popsaných výhod má spacák SJ Rimo ještě jednu, zde sice uvedenou, ale nezdůrazněnou. Ta souvisí právě s tím, že do spacáku pro osoby s max. 170 cm výškou je narváno stejné množství peří, jako do spacáku pro osoby 190 cm dlouhé, ale na úkor vnitřního prostoru. Pro mě z toho plyne výborný fakt: spacák je výrazně užší, než všechny mé, výše zmiňované spacáky. Mě to vyhovuje, u předchozích spacáku mi totiž vadilo, že mi byly nejenom delší, ale i širší, zejména první popsaný.

Jediná nevýhoda mého spacáku SJ Rimo 600 je barva. Když jsem jej kupovala, tak hnusná červená, kterou bytostně nesnáším, byla tehdy o cca 500 kč levnější, než líbivá modrá varianta. Nejsem zase tak marnivá, takže jsem sáhla po levnějším červeném spacáku. To ale jen na okraj.

 

Zdroje

blog.hudy.cz

hanibal.cz

humi.cz

fjallraven.cz

sirjoseph.cz

budo74.blogspot.cz

summit-trade.cz

svetoutdooru.cz

outdoorguide.cz

 

 

Edit 2016

Spacák jsem s sebou měla na jaře ve Finsku na vodácké výpravě, kdy jsme na přelomu května a června sjížděli na kánoi Oravareitti – Veverčí stezku. Ne vlastní vinou došlo k utopení spacáku – napřed jsme se cvakli, a pak jsme několik hodin pluli v silném dešti. Voda pronikla do vodáckého, údajně nepromokavého batohu, a protekla údajně voděodolným obalem Sea to Summit, v němž jsem měla spacák uložený. Po asi čtyřech hodinách jsme na tábořišti vše vybalili a ze spacáku vyždímali asi tak tři litry vody. No dobrá, i kdybych přeháněla, litr to minimálně byl. Rozdělali jsme oheň a spacák jsme se snažili vysušit, což nemohlo dopadnout jinak, než že jsme jej na několika místech propálili. Výsledkem pak byl stále mokrý, nově ale propálený spacák.

 

60_tabor_ii_susime_spacak.jpg

 

Usilovným, několikahodinovým sušením u ohně jsme ale dosáhli uspokojivého výsledku. Postupně si v průběhu sušení prošel těmito stádii:

– mokrý tak, že z něj kape voda spontánně

– mokrý, voda z něj kape pouze aktivním ždímáním

– mokrý, voda z něj nekape ani intenzivním kroucením

– vlhký

– mírně vlhký

  • stadium: „když si dám dva loky ferneta, zdá se mi skoro suchý“

Noc ve spacáku byla přežitelná, a domnívám se, že kdybych měla s sebou spacák z dutého vlákna, mé pocity by se nelišily. Ať si říká kdo chce, do chce, prostě péřový spacák není až tak náchylný na vlhkost, jako jiný materiál. Jinými slovy, i spacák z dutého vlákna se namočí, a hřát rozhodně nebude, to jsou jen marketingové kecy.

Veverčí stezku jsem zdárně absolvovala i s vlhkým spacákem, a po návratu jsem jej zaslala výrobci k odbornému vyprání a zalepení děr, způsobených žhavými uhlíky při sušení. Výhoda nákupu výrobků Sir Joseph je právě pozáruční servis, kdy zajišťují praní a renovaci svých věcí. Cena byla více než přijatelná, a výsledkem byl spacák, který vypadal skoro jako nový.

Nebojte se tedy péřových spacáků a jejich údajné náchylnosti na vlhkost. Věřte mi, že více vlhkosti do spacáku nemůžete nikdy dostat, než se povedlo mě při sjíždění řeky ve Finsku. Přesto jsem se vyspala, a tu noc teplota klesla pod nulu, což jsme identifikovali na základě toho, že nám venku zmrzla voda ve flaškách.  

 

60_tabor_iii_hydro.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Poděkování

Petr,30. 7. 2016 13:27

Děkuji moc za super recenzi, která mě nejen nasměrovala, ale hodně pomohla v rozhodnutí:). Škoda jen, že takových výborných recenzí je poskrovnu.

Re: Poděkování

sileni-sobi,31. 7. 2016 20:59

Jsem ráda, že moje recenze byla někomu k užitku.
U spacáku zatím došlo ke změnám, které určitě do článku dopíšu. Ve zkratce: ve Finsku 2016 jsem jej utopila, takže byl durch mokrý, vyždímali jsme z něj asi 3 litry vody. Pokusili jsme se jej vysušit na ohni, výsledkem byl spacák již jen mírně vlhký, zato propálený. Poslala jsem jej do firmy Sir Joseph na odborné vyprání, vysušení, naimpregnování a zalepení a zdá se, že tato oprava spacáku vrátila původní vlastnosti.

Re: Re: Poděkování

Jana,4. 9. 2017 21:15

Ahoj,
taky moc děkuji za recenzi, která mě definitivně přesvědčila pro peří :). Už se těším až svůj prastarý dutovláknový obluďák vymění za něco v čem se vyspím.

Váhám ještě mezi Sir Joseph a Primou.

Chci se zeptat jak je ten Rimo pro 170 cm dlouhý? Anebo jak Ty jsi vysoká a jak Ti sedne. Já mám 158, nebude mi velký? Prima šije i na míru.

Myslíš že stačí do Norska v řìjnu do stanu? Venkovní noční teploty kolem 0- -5 stupňů, jsem spíše zimomřivá. Teplejší model moc kupovat nechci, při teplotě pod 5 stupni C spím výjimečně a všechno tahám na zádech.

A máš po letošní letní sezóně nějaké nové info a dojmy ze spacáku?

Díky a ať to šlape!

Jana

Re: Re: Re: Poděkování

Helena,21. 9. 2017 9:31

Ahoj,
asi můžu pomoci s délkou spacáku, protože mám taky 158 cm. Připadá mi délka tak akorát, spacák je pohodlný i do šířky - můžu si hodit "nohu přes nohu" :-)
Mám Rimo 850, při teplotách kolem 5°chodím spát jen v tričku s kr. rukávem a kalhotkách v noci někdy rozepínám a větrám. V syntetickém jsem se nikdy nemohla ohřát a v tomhle je teplíčko hned. Teď jsi jen říkám, proč jsem ho nekoupila dřív. S vlhkostí jsem neměla problém ani ve Skotsku, kde pršelo opravdu hodně,jen jsem ho po cca 10 dnech dala v kempu do velké sušičky na pár minut a nejnižší teplotu. Pak byl zase krásně načechraný. Před týdnem na něj i chvíli pršelo, ale voda po něm tekla na karimatku.

podekovani

Jiri,9. 4. 2017 4:52

Bajecnaaaaa rezence DEKUJI !!!!
jen tak dal

konkurence Warmpeace

Fil,27. 12. 2016 19:22

Zdarvím všechny návštěvníky stránek.
V první řadě uvedu že autorka si dala práci při hodnocení a patří jí uznání.

Dovolím si dát menší info od konkurence spacáku a případně přidat i nějaké to argumentační k opaku :) Tím doufám že to autorka nebude brát ve zlém. Je to i pro ostatní.

použití - lezec, cesťák, dříve scout :D


1.) Spacák péřák vs duťák. Pro nenáročné cestování stačí duťák a zlvášť do vlhkých podmínek.
Péřák nový W mi držel proti vlhkosti (jen drobně nasávál) tak cca 2 roky z toho jsem zažil za ty dva roky. Déšť, déšť měnící se na námrazu, hodně hustá mlha, v neposlední řadě sníh. Prostě peří saje víc a jak to de přímo na spacák je to horší.
Se začátku podrží impregnace a matroš, ale jak se rozloučí, je i mlha docela znát.
Spacák natáhne vlhost a dost těžkne, "hřejivost" de dolu. Sušení leda na slunku prutkém. Problém je i stan v zimě, kde slušnější duťák za polovic peněz vydrží mnohem víc vlhka a peří se absolutně nehodí do stanu v -10-20C a přes noc pocení ve stanu cca 14 dnu.

2.) Hodnocení W nechám objektivně raděj na každém. Mám starší model Vikong a zima mi byla tak kolem -15C v trenkách na nohy, jinak bez problému. I když teď poslední 2 roky jsem to spaní v zimě omezil a stáří bude na spacáku poznat (cca 8 let).

3.) Nový W co si pořídila býválá nebyl dle tepla tak konfortní. I když se "loftoval" trochu míň měl i menší váhu i když parametry stejné? Zvláštní a proto hledám nějaká hodnocení.

4.) CCa 2 lidi od lezení (furt spíte někde jak cigán venku), že je Sir Joseph zklamal a je v něm zima. U jednoho dokonce cena cca 9000+kc. ALE i dost lidí ho chválí. Tak že nevím co doporučit.
Určitě na mě nezapůsobyl - mamut,husky,millet,coleman a spousta dalších co jsem potkal na cestách. Loft mizernej po kratoučké době.

5.) ve spacáku spámáv zásadně v trenkách a max ponožkách, když nejde do tuhých. Sice ze začátku trvá než se zahřaji, ale pak je to lepší jak v oblečení. Oblečení prostě nepomáhá k vyhřátí a hold to nechce se roztahovat a opírat o stěny spacáku když už je fakt zima.


V posledním asi jen řeknu že ve spacáku jsem strávil docela dost času. Ve spacáku od cca 6 let do 15 let každý druhý víkend na chození po venku a spaní pod přístřežky vlastní konstrukce. Plus nějaký ten měsíc v kuse na větších akcích. (tady bych si pořád bral kvůli skladnosti duťák a co 1-2 roky kupoval novej) Přeci jen sbalit do ešusu spaní je komfortní váha i když zmoknete na kost dá se to odnést. A však těch proklepaných nocí bylo fůra.
od cca 20 let jezdím po cestách a lezení cca 10 měsícu každý víkend venku a delší trip na měsíc+ Díky autu volím péřák.

Je to vždy něco za něco, jen si myslím že péřák fakt natáhne víc mokra. I od lidí kolem co jezdí po lezení stejné hodnocení. Vše má své plus a mínus. I když péřák beru jako jednu z nejlépe investovaných peněz, zvlášť když už moc doma člověk není a ten komfort za každou klidně prospanou noc stojí do poslední kačky.

Spacák nemačkám jen když je to nutný do báglu. Jinak přeprava v autě v kompresním vaku, idelál volně. nekoupu ho a když se namočí full chovám se k němu slušne, má komory a ty mokré peří dokáže přetrhat. Doma mám spacák taky pověšený. Jo a až půjdu vybrat další, budu se dívat po "loftuů jak rychle se po zmačkání spacák nafoukne a do plna.

Re: konkurence Warmpeace

sileni-sobi,27. 12. 2016 19:29

Autorka to nebere ve zlém, naopak, je to pro mě potěšující v tom, že nepíši své recenze zbytečně. Každopádně příspěvek s vlastní zkušeností jen a jen vítám.
Co se týká vlhkosti a péřáku, tak to tak hrozné není. Letos jsme s péřovým spacákem byli 2x ve Finsku, z toho jednou na vodácké výpravě, při níž jsem spacák utopila, a to doslova. Vyždímala jsem z něj poté tak litr vody. Přesto se noc dala zvládnout. Spacák jsem potom poslala na vyprání k výrobci kvůli obnově původních vlastností. Rozhodně se chystám do recenze toto doplnit.

Re: konkurence Warmpeace

Vítek,7. 1. 2017 21:49

Někteří z ostatních ale mají jiný názor a jiné zkušenosti. Na zimu mám Erratica s membránou, na léto model Paine, kupodivu se ale v Erraticu spí poměrně dobře i při poměrně vysokých teplotách, takže když očekávám vlhko a teplo a jedu na více dní beru Erratica. Důležitá věc je ovšem to, že s sebou nosím bivakovací vak, takže když je vlhko a mám Paine, zalezu do bivakovacího vaku a v tom spacák nenavlhne ani při větším dešti. Peří se z mých zkušeností suší dobře, navíc má větší životnost a spacák je lehčí. Duté vlákno s sebou neberu nikdy, mnoho nocí kdy jsem klepal kosu mi úplně stačilo. U péřáků se údajům o teplotě dá věřit, navíc na týdenní pochod s sebou spacák i po sbalení velký jako kráva brát fakt nebudu. A fakt si nemyslím, že by peří sálo víc, tak jak se mi podařilo promočit spacáky z dutých vláken se mi jen při troše snahy péřák nikdy promočit nepovede. Jasně, mám bivakovací vak a u druhého spacáku membránu, ale i tak Paine leccos vydrží. Při koupi jsem se toho trochu obával, ale je to v pohodě.

Jo a to už vůbec nehovořím o tom, že můj Erratic má limitní teplotu mínus 14 a extrémní mínus 34. Spal jsem v něm při mínus 27 a zima mi nebyla. Dvakrát potom ještě při mínus 23 a to stejné. Ale to je extrém. Jinak též ve spacáku spím pouze v termoprádle.

2 lidi Sir Joseph nedoporučovali? Ehm... a co jako? Při množství zákazníků, které Sir Joseph má je nemožné aby je doporučovalo 100% lidí. Já naopak Sir Joseph doporučuji, v Erraticu, jak jsem psal výše jsem bez nějakých následků několikrát přežil teplotu nižší než limitní. Před rokem jsem si vlastní chybou protrhl bundu Kjerag. Opravil jsem ji smaolepící páskou, která přežila mnoho dalších horských akcí, dodnes drží a na funkčnosti bundy to skoro není poznat. Servis Sira Josepha je parádní. Zahraniční značky bych si nekoupil, jelikož kdybych s ním něco udělal, mohl bych si rovnou koupit nový.

Naopak bych nešel do kachního peří. A Warmpeace na mne působí dost špatně a nevěrohodně. V dnešní době nemít sociální sítě? Web jak z minulého století? A navíc SJ se mi mnohem víc líbí vzhledově.

Jo a konečně, to při jaké teplotě je ve spacáku zima dost závisí na okolnostech, takže neberte to špatně, ale tvrzení, že dva lidi byli ze Sira Josepha zklamaní, navíc když netuším o koho šlo na mne věrohodností působí jako tvrzení, že jedna paní povídala. Stejně tak tvrzení, že podle lidí od lezení péřák natáhne víc mokra. Podle jakých lidí? Opět jedna paní povídala, navíc je to napsáno stylem jako kdyby to bylo podle všech lidí od lezení. Taky lezu a mám kolem lezení spoustu známých a kamarádů. Zajímavé je, že lidi z našeho oddílu a kamarádi úspěšně používají péřáky roky a roky a za tu dobu s nimi nebyly téměř žádné problémy a toho, že natáhne víc vlhkosti jsme si fakt nevšimli. Chce to jen membránu nebo bivakovací vak a to už mne i při tak těžkém batohu nezabije. Jak píšu, těch pár desítek nocí proklepaných zimou v dutých vláknech mi jednou provždy stačilo, navíc když jsou dutá vlákna těžší a když zmoknou je v nich zima stejně, v Erraticu mi zima ještě nikdy nebyla, ani když bylo několik dní vlhko, ani při teplotě nižší než limitní (ovšem pokoušet extrémní teplotu jako jsem to dělal já nedoporučuji). :-)

Rimo 600 x Viking 600 x Polar 600 x Marmont sawtooth

Archivátor ,19. 10. 2016 19:57

Ahoj všem, děkuji dámě za solidní recenzi. Rád bych si pořídil kvalitní spacák sic jen na trempy a motorku. Věnuji se tomu však celoročně a vše stavím na kvalitě na kterou se lze spolehnout. Po přečtení všeho dostupného mi jako nejlepší volba připadá Sir Josef z nedalekého Turnova. Myslím, že má filozofii a pan Rakonsaj si vyzkusil co je to přežít, když příroda nastavuje svoji nejdrsnější tvář. Podle toho tvoří i svoje výrobky. Člověk by měl vždy sahat po tom nejlepším možném, protože život je krátký na to trápit se s něčím podřadným. Natož, je-li rozdíl jen ve stovkách. Věřím, že výrobky od Jizery jsou to nejlepší z naší produkce, co lze zde sehnat. Všichni lezci kolem používají nějakou verzi SJ ke spokojenosti. Teď už jen dobře sehnat.. bez přírody jsme nic..

Poděkování 2

Helena,4. 8. 2016 9:46

I mně vaše recenze pomohla v rozhodnutí hodit za hlavu všechny "rady" o nevhodnosti péřového spacáku do vlhkého počasí. V září jedeme na 14 denní trek do Skotska a věděla jsem, že se starým spacákem jet nechci (komfort -1,5°C a po 4 letech používání je mi v něm zima už při 10°C, hlavně po ulehnutí se vůbec nemůžu zahřát). Teď už jen zbývá vyřešit uložení spacáku do batohu, ale asi koupím kompresní nepromokavý obal, a hurá na cestu :-)

Re: Poděkování 2

sileni-sobi,7. 8. 2016 11:33

Zdravím,
myslím, že na Vámi popisované podmínky bude péřový spacák v pohodě. Jen chci upozornit, že není nepromokavý obal jako nepromokavý obal, mě se právě letos ve Finsku podařilo spacák utopit díky tomu, že nepromokavý obal propustil vodu dovnitř, a to několik litrů. Nebylo to chybou rolování, voda se dovnitř dostala přes membránu, jelikož jsem si pořídila obal kompresní s membránou event. Nikdy více! Věci v klasických nepromokavých obalech tlak vody vydržely a dovnitř nic nepustily.