Ferrino Syncro 2
Stan jsme kupovali na podzim 2007 po návratu z Islandu, kde jsme měli nebetyčné problémy stavět stan v tamním dešti a větru. Podmínky byly tehdy tak nepříznivé, že jednu noc české rodině tábořící vedle nás v noci vichr rozerval tropiko v délce asi 60cm a zlomil tyčku. Náš příbytek sice dopadl lépe v tom smyslu, že ráno byl stále v jednom kuse, stejně jako večer, ale celý 14 denní pobyt byl utrpením, jelikož chystání spaní byl adrenalinový zážitek. Až tam jsme pochopili to, že zkazky o stanech unášených větrem v širou dál jsou pravda a nikoliv výmysl.
Proto jsme doma začali shánět nový stan, jehož předností bude jednoduchá stavba ve větru a dešti, jiné podmínky jsme neměli. Tehdy naše požadavky splňovalo jen pár výrobků /tuším snad ten jeden jediný, který jsme si nakonec i pořídili/, kdežto dnes má zájemce na výběr celou řadu možností.
Stan pochází z italské firmy Ferrino a v současné době se již nevyrábí, k sehnání je pouze ze starých skladových zásob. Z momentální nabídky se mu nejvíce podobá Ferrino Makalu 2. Při letmém zkoumání jsem nenašla žádný výraznější rozdíl kromě váhy – Makalu je papírově o 200g lehčí a zřejmě podle nákresu bude mít i o něco menší předsíňky, čemuž by odpovídalo i to, že je lehčí, pokud nedošlo k použití jiných, tj. lepších materiálů.
Podle výrobce Syncro 2 váží 3,4 kg /nekontrolovali jsme/ a je určen pro dvě osoby, ale věřím, že v případě nouze by se vyspali i tři – šířka vnitřní ložnice je 140cm. Pro dvojici je ale prostor vpravdě luxusní. Udávaná výška 100 cm umožňuje bezproblémové převlékání a soukání se do spacáku, ovšem současně to může provádět pouze jeden uživatel a druhý zatím musí čekat venku, případně již být ve spacáku. V reálu to pak probíhá tak, že zatímco Luboš se snaží narvat do spacáku, já mrznu venku a řvu: „Už jsi?“. Pro tři osoby existuje větší /a samozřejmě také těžší/ verze.
Rozměry sbaleného stanu jsou 15x42cm /opět podotýkám, nepřeměřovali jsme/. Stan je klasifikován jako expediční, čemuž plně věřím, jelikož kam jinam než na expedici by člověk tahal tu debilní oranžovou barvu, která je vidět z velké dálky. Zase na druhou stranu, stan je díky tomu neuvěřitelně fotogenický a zvlášť za polárním kruhem pod nezapadajícím půlnočním sluncem si to člověk patřičně vychutná. Ale ne kvůli nádherným fotkám si někdo stan kupuje, že?
Stan má klasifikovanou odolnost proti vodě 3000 mm v tropiku a 4000 mm v podlaze. Pokud se to někomu zdá málo, je potřeba si uvědomit, že Ferrino jako jediný výrobce stanů garantuje minimální hodnotu vodního sloupce ve spoji materiálu /přelepené švy/, podle webu je pak hodnota vodního sloupce na plochu materiálu 1,5x vyšší než udávaná minimální hodnota. Nebála bych se toho a věřila bych jim, zatím nám stan nikdy nepropršel a nejsilnější déšť, který jsme v něm přežili, a to doslova, byla bouřka, která nás zastihla na Finnmarksviddě v Norsku v červnu 2010. Tehdy jsme zůstali ve stanu uvězněni dva dny a kolem nás zuřilo peklo, intenzitu deště jsme přirovnali k přívalovým srážkám a vítr byl tak silný, že nám rval kolíky ze země jako harpuny. Stan vše obstál na jedničku, vevnitř jsme měli sucho, pruty též vše vydržely a šrámy utrpěla jen naše psychika.
Stan je konstruován jako kopule, je samonosný a jeho velkou výhodou je velmi rychlá stavba /podle videa v trvání 45 vteřin/. Je to možné díky tomu, že celý stan tvoří jeden komplet – vnitřní stan je k tropiku připnut pomocí olivek a kroužků, tropiko má vnější konstrukci. Takhle se stan bez rozdělávání skládá i staví. Je samozřejmě možné vnitřní stan i tropiko od tyčí odepnout, ale tím by se turista připravil o hlavní přednost tohoto stanu.
Jako zajímavou vychytávku hodnotíme průhledné okno z polyuretanu, protože se dá omezeně pohlédnout ven, což jsme ocenili zejména za nepřízně počasí a tím pádem při nutnosti delšího pobytu vevnitř.
Stan má podle popisu přední vchod s apsidou a zadní předsíňku. Není to tak docela pravda, protože vchody jsou umístěny na boku, podél delší strany stanu, navíc pod pojmem apsida si představuji něco jiného. V reálu se totiž jedná o dvě regulérní předsíňky, ačkoliv nákres hovoří jinak, výrazně vchody podceňuje a dokonce se podle obrázku může jevit až absence menší předsíňky. Do menší předsíňky jsme bez problémů umístili dva velké batohy, jeden malý a sobí parohy. Do větší ukládáme vaření, pohory, sekyrku a zbytek věcí v různém stadiu neuspořádanosti a stále tam zbývá hodně místa. Menší předsíňka nemá žádné separátní vypínání, větší má vypínání pomocí tyčky, která se upevňuje na vrchol předsíňky, nepřekáží tudíž při vylézání ze stanu. Tahle jediná tyčka se odděluje od zbytku stanu, nepočítaje v to kolíky. Zbytek zůstává spojen pohromadě – vnitřní stan, tropiko a vnější duralová konstrukce. Celý tento systém má jen jedinou nevýhodu – stan nelze vzít jakožto příruční zavazadlo do letadla, protože se zřejmě předpokládá, že pomocí duralových prutů lze přepadnout posádku a unést letadlo. Pruty jsou duralové, což papírově znamená oproti čistému hliníku větší tvrdost a pevnost v tahu. Jak jsem předeslala, neměli jsme zatím sebemenší problémy v dešti, větru a za jiných nepříznivých meteorologických podmínek.
Dva vchody jsou výhodou v létě díky lepší možnosti větrání a cirkulace vzduchu, ale také proto, aby každý nocležník měl možnost opustit stan, aniž by budil druhého. Pokud ale hodláte menší předsíňku zaskládat až po vrch svým bordelem, aby větší zůstala volná na vaření a snadnější opouštění stanu, doporučuji po naší zkušenosti, aby ten učuranější spal právě u té větší předsíňky. Jinak dvouvchodový stan proti jednovchodovému má ještě jednu další výhodu. Když se Vám medvěd dobývá jedním vchodem dovnitř, můžete ze stanu vyběhnout druhým, aniž byste si museli otvor v tropiku vyříznout nožem.
Vnitřní stan je opatřen moskytiérami a lze tedy v případě potřeby /tj. když je vedro/ zapnout pouze ty, aby do stanu nevlezla nevítaná havěť. Jen to nestačí v případě, kdy se Vám do stanu pokouší narvat stádo sobů.
Výrobek je vybaven napevno přišitými sněhovými límci, které se teoreticky dají srolovat pro lepší cirkulaci vzduchu. Tohle nemohu posoudit, protože stan užíváme buďto na sněhu, kde sněhové límce plní svou určenou funkci, nebo ve Skandinávii, kde tytéž sněhové límce brání jednak přívalovám dešťům, jednak po obložení kameny přívalovým větrům, a při přespávání na bažinách, do kterých nelze vrazit kolík, jsou zatížené sněhové límce jediný stabilizační prvek příbytku.
Vnitřní stan je opravdu hodně prostorný a s udávanou výškou celkovou 105cm a vnitřní 100 cm umožňuje bezproblémové sezení. Vše ocení zejména ti, kteří v něm budou muset trávit delší dobu. Uvnitř se nachází 4 velké kapsy na různé věci, jsou umístěny při obou okrajích vchodu. Má to tu výhodu, že máte vždy jednu kapsu u hlavy a druhou u nohou, tedy jejich pozice pak nehraje roli při rozhodování, jak orientovat stan. Tohle dilema může pochopit jen ten, kdo nosí brýle a tudíž potřebuje místečko, kam je uložit, mít vždy u hlavy.
Při řešení rozložení spáčů doporučuji tak nějak zaběhaný systém, tj. pokud má někdo zafixováno, že zip spacáku je vlevo a vchod stanu vpravo, není radno to měnit, protože pak se může stát, že je vzhůru celé osazenstvo stanu a zírá na Vás, proč jej v rozespalosti přelézáte, když přeci máte svůj vchod, kterým můžete elegantně jít čurat, aniž byste toho druhého probudili.
Stan disponuje obalem s rychlým dvojitým uzavíráním, což v praxi znamenalo, že stan jsme rychle z obalu vytáhli, ale už se nám nepovedlo jej nacpat zpátky. Pořídili jsme si na něj nějaký tubusový nepromokavý obal od Treksportu, do kterého stan ukládáme. Nosíme ho upnutý na batohu zvenku, kolíky a tyčka od předsíňky dlí samostatně někde na boku batohu. Výhoda toho nepromokavého obalu je ta, že pokud sbalíte suchý stan a po cestě prší, stan nenamokne. Nevýhoda je, že pokud sbalíte stan vlhký a po cestě svítí sluníčko, stan neuschne.
Za 4 roky, co stan vlastníme, jsme v něm mohli naspat odhadem tak 100 nocí a za tu dobu nevznikl žádný problém. Někdo jako nevýhodu může považovat barvu, která je opravdu výrazná a zdaleka viditelná, což v určitých případech může přitahovat nežádoucí pozornost. Je ale potřeba si uvědomit, že primárně se nejedná o příbytek určený do našich luhů a hájů, kde stanování není přiliš legální a možnost se zašít je více než žádoucí. Za uvedený počet stanonocí se nám přihodil jediný „defekt“ , a to bylo to, že hned při první akci se nám povedlo protrhnout si podlážku o trčící kořen. Díru v délce asi 10cm jsme zalepili opravnou sadou od Jurka, jelikož originální, kterou jsme obdrželi při koupi, jsme nemohli najít. Námi opravená podlážka slouží nadále bez sebemenších problémů, a to jsme od té doby ve stanu přebývali za deště, na sněhu a na bažinách.
Možná si někdo klade otázku, proč jsem věnovala tolik sil při psaní recenze na věc, která se už nevyrábí. Je to z jednoho prostého důvodu. Ferrino je dobrá značka a domnívám se, že mnou zmiňovaný model Makalu je nástupcem našeho milovaného Syncra. Na svém pomyslném žebříčku spokojenosti mu dávám 5 bodů z 5.
