Jdi na obsah Jdi na menu
 


Deuter Speed Lite 20

6. 3. 2012


Batoh jsem si kupovala v létě 2010 z velmi zvláštního důvodu. Tehdy mi náhle umřel táta a já si potřebovala něčím udělat radost. Vlezla jsem do Bartsportu a vzala první věc, co mě udeřila do očí. Shodou náhod mi zrak padl zrovna na tento batůžek. Koupila jsem si ho i přesto, že jsem zavazadlo o této velikosti vůbec nepotřebovala, jelikož jsem disponovala malým batohem o podobné litráži. Ovšem tento nový přírůstek do rodiny batohů jsem si natolik oblíbila, že původní model naprosto vytlačil a od zakoupení tohoho jsem ten starší měla na zádech maximálně třikrát.

Batoh se svým objemem řadí do kategorie malých.

Orientačně jsem si vytvořila soukromé rozdělení takto:

  1. Malý batoh je na jednodenní výlety, případně cesty k těm příbuzným, od kterých neočekávám výslužku ve formě zabijačky, domácích vajíček apod. Výletem se rozumí cesta pěšky či na kole s návratem ten stejný den.

  2. Střední batoh na víkendové akce v létě, kdy není nutné brát s sebou vaření, víkendové akce kdykoliv v průběhu roku, kdy se spí někde na chatě, a cesty k mamince, kde se dá předpokládat návrat s batohem plným dobrůtek. V poslední době batoh o této velikosti užívám též k cestám k sestře, kdy jejím dětem vozím plno hraček.

  3. Velký batoh nosíváme v zimě na víkendovky a v létě na delší vandry za polárním kruhem. Rozdíl není jen v litráži, ale i v lepší možnosti upnout zvenku na batoh spoustu věcí /stan, karimatku, termosky, bundu, sobí parohy/.

 

 

04_celta_barak.jpg

 

Velku výhodou mého nového přírůstku do rodiny batohů Deuter je váha. Podle výrobce je přesně 500g, což je proti mému starému malému batohu /1100g/ méně než polovina. Ruku v ruce s tím jde i sbalitelnost, zatímco ten původní jsem měla problémy nosit na velkém batohu nějak rozumně bez toho, že by mi to měnilo těžiště, u tohoto nového to je již v pohodě. Pokud si někdo klade otázku, proč se zabývám upnutím malého batohu na velký, tak je to z důvodu našich letních měsíčních treků za polárním kruhem, kdy první třetinu strávíme putováním v tundře a nosíme si vše na zádech, tedy velký batoh až po vrchlík narvaný vším možným i nemožným, a na zbylou dobu pobytu využíváme služeb malého batohu, kde máme čaj, jídlo a takto chodíme po místních pamětihodnostech, zatímco velký batoh dlí někde v kempu nebo v hostelu.

Předností batohu Deuter Speed Lite 20 /dále jen Speed/ je jeho speciálně navržený tvar umožňující volný pohyb rukou při běhání, skialpinismu, lezení nebo při jízdě na kole. K prvním třem aktivitám se nemohu vyjádřit, protože je nevykonávám, ovšem na poslední vyjmenovanou aktivitu je to ten nejlepší batoh, co jsem kdy na svých chromých zádech měla. Srovnávat mohu s Deuter Trans Alpine 26, Deuter Hydro Lite 3,0 a nějakým Husky, bohužel si nevybavím přesný typ. Z této škály batohů mi opravdu nejlépe vycházel Speed. Ostatní měly buď příliš „tuhé“ záda a špatně mi kopírovaly mé zakřivení páteře, nebo mi hůře seděly v oblasti ramenou. Při jízdě na kole Speed nemá konkurenci, i plně naložený mi velmi dobře padne /plně naložený znamená 3l vak s čajem či vodou, dokladovka, membránová bunda, ev. i mikina/. Batoh ovšem užívám i na pěší turistiku na jednodenní výlety, kdy bez problémů pojme výše uvedené plus zrcadlovku, samozřejmě za předpokladu, že vodu nemám v pitném vaku, ale na bocích batohu. Jen nezbude místo na svačinu. Teda ono zbude – v batohu parťáka.

 

 

07_ja_pole.jpg

 

 

Rozměry jsou 48 x 26 x 18 cm, díky čemuž se jedná o ideální kabinové zavazadlo. Pokud někdo neví, co tím míním, tak vězte, že je to ta věc, se kterou lezete do letadla a vrazíte ji potom do takové té skříňky, co většinou bývá nad hlavou pasažérů.

Batoh je jednokomorový s horním plněním a zavíráním na zip, který je koncipován jako nepromokavý. Zatím po 18 měsících intenzivního používání je zip opravdu stále nepromokavý, a to i přesto, že několikrát jsem batoh z nouze užila na nákup a poněkud jsem ho přeplnila. Jinými slovy narvala jsem ho nákupem tak, že zip šel zapnout pouze užitím velké síly. Batoh je ušit z nepromokavého materiálu, který má jedinou vadu na kráse, která je popsána níže. Samotný materiál spolehlivě zabrání proniknutí vody dovnitř, a to i v silném dešti, či lijáku s větrem. Jednokomorový batoh mi plně vyhovuje, ovšem jsou situace, kdy bych přívitala i možnost dostat se do batohu odspodu. Většinou to je tehdy, kdy mám poněkud neuspořádaný obsah a nutně potřebuju něco, co je úplně dole. Jenže druhý zip by už výrazně zvýšil váhu batohu.

 

 

20_bordelismus.jpg

 

 

Výrobce sice píše, že zádový systém je s odvětráváním, ale jedná se o velmi homeopatické odvětrávání. Přesto se pod batohem potím méně, než pod výše zmíněnými, které mají podstatně lepší odvětrávání, a to ve formě dvou souběžných pruhů polstrování, které se nikde nespojují a vytvářejí tak volný prostor pro proudění vzduchu. Speed má náznak těchto polstrování, ale převyšují zbytek zádového systému o cca půl centimetr, tedy o proudění vzduchu mezi nimi nemůže být ani řeč. Na druhou stranu, opravdu se pod batohem nijak výrazně nepotím, a to ani ve vrcholném létě při jízdě do kopce v otevřeném terénu, kdy slunce pere hlava nehlava. Nutno ovšem podotknout, že já se obecně potím velmi minimálně. Prakticky skoro vůbec, tedy by mi bylo jedno, i kdybych na zádech měla naprosto neanatomický batoh s neprodyšným zádovým systémem. Proto více než prodyšnost ocením to, jak mi batoh na mých zádech padne.

Co se týká zádového systému, tak díky velmi nízké celkové váze batohu, kdy je odlehčeno vše, co odlehčit šlo, je i zádový systém odlehčen tak, že více to už nejde, to už by batoh v podstatě neměl žádný zádový systém. S tím je třeba počítat, batoh není koncipován na delší treky na větší vzdálenost, jedná se spíše o „útočný“ batoh, tj. batoh, co se na putování divočinou nese na velkém batohu a pak slouží na jednodenní výlety do okolí. Z vnitřní strany, tj. v batohu, je velká kapsa na camelbak. Plně nalitý čajem výrazně zpevní zádový systém.

 

 

23_ja_v_poli_iii.jpg

 

 

Bederní pás je tvořen jen páskem o šířce cca řemenu a zapínání je na přezku. Nenachází se tam žádné polstrování. V podstatě má jen funkci stabilizace batohu, nenese žádnou část váhy, s čímž se podle mého ani nepočítá, pokud je batoh určen primárně na běhání či cyklistiku, kdy se předpokládá pouze voda, dokladovka a záložní bunda vevnitř. Díky „tenkosti“ bederáku na něm není umístěna žádná kapsička. Škoda, jsou situace, kdy bych za ni dala cokoliv. Například když si nutně potřebuji potřít rty balzámem, který u jiných batohů právě v takové kapsičce nosívám.

Ramenní popruhy jsou polstrované a jsou o něco širší, než bývají popruhy u verzí SL /mnou nazývané „verze pro chcípáčky“ - prostě pro osoby pod 170cm výšky a pod 60kg váhy s úzkými rameny/. V horní třetině jsou spojeny hrudním popruhem, který nijak neomezuje dýchací pohyby při šlapání na kole.

Batoh disponuje několika kapsami. Jedna větší /mnou interně nazývaná „dolní“/ je zvenku, zboku je krytá síťovinou a nemá uzavírání. Jestli ji autor mínil jako kapsu na cyklistickou helmu, tak je buďto blb, nebo nikdy neměl helmu v ruce. Kapsa je vhodná tak akorát na umístění třeba promočeného páru rukavic, nebo na kalorickou tyčinku. Více se dovnitř nevejde. Navíc se díky volnému prostoru nahoře nehodí ani na důležité věci, u kterých by ztráta velmi bolela /peněženka, doklady/. Ovšem boční síťované kapsy jsou vpravdě luxusní, do každé z nich se vejde PET 1,5l, případně Sigg láhev 1,5l. Jen pak člověk vypadá poněkud komicky, zvlášť s náústkem a modře zbarvenou Sigg – to se mě pak kolemjdoucí opakovaně tázali, zda to je láhev s kyslíkem. Na batohu je umístěna ještě jedna kapsa /“horní“/, která má uzavírání na nepromokavý zip. Kapacita je poměrně velká, kapsička má rozměry 15x15cm /šířka-výška, fakt jsem si to měřila/, hloubka je tolik, kolik jste schopní do kapsičky narvat věcí. Jen je potřeba si uvědomit, že obsah této kapsy je vevnitř batohu, tedy jejím totálním naplněním se o tu část zmenší interní prostor batohu. Já si do této kapsy dávám nožík, papírové kapesníky, vlhčené kapesníky /co kdybych v lese musela na velkou/ a ještě pár drobností, u kterých oceňuji, když jsou rychle po ruce. Na konci zipu této kapsy i hlavní komory jsou velká poutka, umožňující manipulaci i v rukavicích, případně bez nich, ale se zkřehlými či omrzlými prsty. Já osobně na tom poutku ještě mám sobíka pro štěstí.

 

 

35_prirodni_pamatka.jpg

 

 

Batoh je kompatibiní s vodním rezervoárem 3l. Dokonce se vejde dovnitř vak s vodou v neoprenu s neoprenem obalenou přívodní hadičkou, ovšem předpokládá to trochu manipulace s naústkem, aby se dal procpat otvorem v horní části batohu. Zde ovšem kladu jedinou výtku vůči výrobcům batohu. Materiál, že kterého je ušit, je totiž nepromokavý, bohužel výše uvedený otvor pro camelbag propouští vodu a to hodně. Vše je zaviněno tím, že je otvor v horní části, kde je bohužel vystaven dešti a špatným povětrnostím podmínkám. Co je mi platné, že zip i materiál batohu je voděodolný, když dovnitř naprší otvorem kolem hadičky. Podle mého by to šlo vyřešit vyvedením tohoto vyústění spíše na boku, nez na vrcholu batohu. To je taky jediné negativum, které vůči batohu mám.

 

 

45_ja_kola.jpg

 

 

Popruhy na upevnění lyží, holí nebo cepínů jsou sice hodně variabilní, ale sněžnice se do nich nedají narvat. Osobně vyzkoušeno! Upevnění sněžnic bylo možné jen užití pomocí gumicuků, což ale není původní cíl dizajnéra tohoto batohu. Holt nedá se svítit. Jinak je ovšem nepřeberné kvantum možností, jak cokoliv jakkoliv na bágl připevnit. Popruhy jsou totiž fikaně vymyšleny tak, na bocích je zapnutí samec-samice recipročně, co se týká levé a pravé strany. Lze tedy bez problémů popruh zleva zapnout do popruhu zprava přes zadní část batohu /zadní jakožto to, co je vzadu, nikoliv zádovou, která je vepředu/. Dá se takto připevnit bunda nebo helma na kolo.

Popruhy jsou dále tak vychytané, že umožňují efektní upevnění brašny se zrcadlovkou tak, že hlavní váha spočívá na batohu, kdy mi brašna se zrcadlovkou leží na pupku a visí na popruhu brašny, který je přichycen z levé i z pravé strany do bočních popruhů batohu. Kvůli vybalancování mám přes tento komplex ještě sepnut hrudní popruh. Bez problémů se takto dá zvládnout celodenní výlet. Jen kvůli nepříjemnéhu tahu popruhů brašny v oblasti ramenou doporučuji mít batoh spíše těžší, než lehčí. Je to přirozené, lehčí batoh se vahou zrcadlovky má tendenci spíše zvedat, kdežto těžší batoh lépe drží těžiště.

Batoh existuje též v litrážích 10 a 15 litrů /váhy 350g/. Hlavní rozdíly jsou tyto:

  • absence zevní dolní kapsičky, do které se dají vložit například mokré rukavice, mapa apod.

  • absence zevní horní kapsičky, zavíratelné nepromokavým zipem

  • kapsa na camelbag je jen o obsahu 2l

  • absence popruhů na upevnění předmětů /lyže apod./. Web sice hovoří jinak, ale já je na fotce prostě nevidím. Pokud mi je tam někdo ukáže, věnuji mu flašku nějakého alkoholu dle vlastního výběru.

 

 

107_nemuzu.jpg

 

 

Já batůžek vlastním ve slušivé červené barvě, která mi moc pěkne padne k mému modrému kolu a zelenému obličeji. Sehnat se dá ještě v černé barvě. Mám ovšem starší verzi, která se od nové liší v chybění jakýchsi drobných poutek s mě neznámou funkcí.

Za 18 měsíců intenzivního užívání jsem batoh měla v akci asi 250x, většinou denně po práci na vyjížďky na kole nebo pěší výlety, dále na delší putování na kole, kdy mimo jiné se batoh vyvezl i do Finska a na Alandy. No a za pár měsíců ho prubnu při měsíčním treku na kole v Norsku.

Na své soukromé stupnici mu dávám 4 body z 5 – ten minusový bod je za nešťastně navržený vstup hadičky camelbaku, kdy v dešti otvorem dovnitř naprší voda vzdor tomu, že batoh je včetně zipů nepromokavý /aneb „Co jsou mi platné nepromokavé kalhoty, když si do nich nechám napršet vrchem.“/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář