Stránky věnované severským zemím.

Brašnu na řídítka jsem si kupovala před 5 lety v roce 2009 a za tu dobu jsem s ní absolvovala 27 výletů na kole po ČR a 2 delší zahraniční cykloputování. Převážná část výletů po České republice byly víkendové akce, asi čtvrtinu tvořily několikadenní, maximálně týdenní cykloputování. Ty zahraniční se odehrávaly za polárním kruhem a trvaly každý tři týdny. Suma sumárum byla tedy brašna v akci po souhrnou dobu asi 100 dnů, a to v různých podmínkách, od spalujících veder v létě v ČR až po teploty těsně pod či nad nulou v déletrvajících deštích a silném větru za polárním kruhem. Valnou část těchto cest brašna v noci spočívala ve stanu, kde chránila foťák před vlhkostí uvnitř stanu. Ve dne samozřejmě byla na řídítkách.

Obecný popis

Výrobcem je firma Sport Arsenal, která své výrobky řadí do tří kategorií: lehká a rekreační cykloturistika /LRC/, speciální a náročná cykloturistika /SNC/ a expediční cykloturistika /X/. Mnou popisovaný model patří do poslední skupiny, tj. expediční cykloturistika. Hlavní rysy jednotlivých kategorií jsou následující: LRC: nejlepší cena, nejjednodušší uchycení nákladu, šitá konstrukce brašen, SNC: modulový systém, pevné uchycení brašen k nosiči amožnost fixace nákladu, X: pevný systém uchycení brašen k nosiči, fixace nákladu, 100% vodotěsnost brašen a nejvyšší pevnost spojů. Stručně řečeno, oblast použití jsou expediční, klimaticky náročné cesty či cesty do extrémních podmínek. Klidně si tedy brašnu můžete vzít s sebou jak na výlet do Beskyd, tak do Himalájí.

Technické specifikace

Brašna je polstrovaná s odepínatelnými přepážkami pro foto/video techniku. Já si pro jistotu dovnitř přidala ještě další vyměkčení, které mi chrání foťák před poškozením, navíc ho dovnitř dávám i s pouzdrem, které ale nezapínám kvůli jednoduššími přístupu k aparátu. Rolovací cystém zavírání zaručuje 100% vodotěsnost, alespoň tedy zpočátku. První 3-4 roky toto brašna opravdu splňovala, ale v poslední době už vodotěsnost není, co bývala, a dovnitř se dostává voda, zejména při déletrvajícím dešti. Naštěstí zatím protéká jen mapník, hlavní komora, kde dlí i zrcadlovka, stále vodě odolává. Sebekriticky přiznávám, že voděodolnost šla prudce dolů po dvou leteckých přesunech, kdy brašna byla v odbaveném zavazadle, tedy s ní bylo v rámci přepravy ze strany letištních zaměstnanců nešetrně zacházeno, a dostala pěkně zabrat i přesto, že prostorová plastová výztuha zpevňuje skelet brašny a drží její tvar. Díky tomuto faktu nelze tedy objem brašny zmenšit či stáhnout, tak jak je to možné u jiných výrobků, jejichž materiál nemá výše zmíněnou výztuhu. Vodotěsnost je z výroby zaručena 100 % voděodolnými vysokofrekvenčně svařovanými švy.

Mapník, neboli průhledné pouzdro na mapu, je snadno odmítatelné, a k brašně je přichyceno pomocí dvou řad suchých zipů. Ty i přes časté používání zatím stále fungují. K brašně je dodáván i odmítatelný popruh, který jsem samozřejmě dávno někam založila, brašnu tedy nosím v igelitce. Pokud si kladete otázku, kam bych ji tak asi mohla nosit, když je přeci na řídítkách kola, tak odpověď je velmi jednoduchá. Do vlaku přeci. S přední brašnou nebude kolo přijato do zavazadlového prostoru, navíc stejně je potřeba mít foťák stále u sebe, je tedy jednodušší celou brašnu odepnout a takto strčit do igelitky, než si aparát vytahovat a brašnu i s kolem cpát do nákladního vagónu.

Brašná má reflexní bezpečnostní potisky vpředu i na bocích. Na její přední část jsem si postupně nalepila samolepky z navštívených míst.

Maximální nosnost brašny je 4 kg, což je z mého pohledu dostatečné, protože pokud vím, neexistuje zrcadlovka těžší než 1,5 kg. Objem činí 9 litrů a rozměry brašny jsou 17 x 26 x 22 cm. Jedná se rozměry udávané výrobcem a po osobním přeměření jen dodávám, že se jedná o vnitřní rozměry, samotná brašna je o něco větší díky materiálu, ze kterého je vyrobena. Hmotnost brašny činí 1070 gramů. Tento údaj jsem opravdu nekontrolovala.

Klick fix

Způsob upínání k řídítkám je pomocí plastového držáku se systémem Klick-fix. Jedná se o patentovaný systém rychloupínání brašen a jiného příslušenství k držákům, připevněných k bicyklu. Nejde o žádný složitý mechanismus, genialita totiž spočívá v jednoduchosti. Na držáku je nahoře výstupek, za který se zahákne brašna, kterou dole zabezpečí pojistka. Toť vše. Stiknutím červeného tlačítka se pojistka odaretuje a brašna se ve vteřině odpojí od řídítek.

Plastový držák se k řídítkám upevní napevno, a zůstává tam i tehdy, kdy se nepřipíná brašna s foťákem, tedy i na běžné projížďky či po dobu přepravy dopravními prostředky /vlak, letadlo/. Základní klick fix držák je proti protáčení fixován ocelovým lankem podvlečeným pod představcem. Nám se tohle dle návodu provést nepovedlo, a přesto se nikde nic neprotáčí. Protože jsou systémy Klick fix kompatibilní, není problém mít nainstalován na řídítkách držák, ke kterému si člověk může dle typu výletu cvaknout přední brašnu. U mě tohle střídání ale padá, jelikož s sebou vozím zrcadlovku, která potřebuje určité pohodlí. Ovšem pro člověka, který do přední brašny nedává primárně kilový přístroj, může být rozhodující, zda jede na kratší výlet, či na delší expedici, a podle toho si sbalí přední brašnu, pokud jich tedy má na výběr více, což třeba já nemám.

Zavírací systém

Způsob zavírání brašny zabezpečuje její nepromokavost a 100 % voděodolnost na úkor rychlého a jednoduchého přístupu k foťáku. Ale zase na druhou stranu, focení zradlovkou není o tom, že spáchám výcvak za pár vteřin, a to téměř bez toho, že by bylo nutné slézt z kola či zastavit. Navíc s sebou v posledním roce tahám i stativ, kde se už počítá s tím, že záběr několik minut prostě sebere. Mě se postupem let povedlo zavírání brašny trošku zjednodušit a celý systém užívám jen při přesunech či při déletrvajícím dešti.

Zabezpečení nepromokavosti je trojí. Hned po vložení foťáku či jiných předmětů dovnitř se brašna zaroluje stejným systémem, jako bývá u lodních vaků. Je tedy nutné přes vodící lištu několikrát uzávěr zarolovat a zabezpečit sepnutím přezkou. Druhým systémem je suchý zip, který se zapne přes srolovaný uzávěr, a třetím je nepromokavé víko, které se pojistí též suchým zipem. Bod dvě většinou vynechávám, jednak abych ušetřila čas, jednak abych ušetřila pevnost spoje suchého zipu. Více už vynechat nelze, protože víko brašny nelze zavřít bez předchozího zarolování a sepnutí uzávěru à la loďák, a jet s plandajícím víkem jen tak nelze.

Zub času

Bohužel jisté opotřebení na brašně za roky užívání je už vidět. Vzadu je brašna na dvou místech odřená, a to tam kde se dotýká o brzdové páčky. Zatím naštěstí tudy neteče voda dovnitř, ale dle mého mínění je to jen otázka času. Tohle odírání může být způsobeno tím, že mi nejvíce vyhovuje brašna opírající se o brzdové páčky, protože ve vyšší, mírně nakloněné pozici směrem nahoru jsem měla pocit, že mi to výrazně omezuje zorné pole a taky narušuje stabilitu.

Za ta léta mi už odešel zuchý zip, kterým se jistí víko k brašně. Občas se mi pak stane, zejména za silného větru, že se otevře. O nic nejde, jelikož je samozřejmě spojeno s brašnou napevno na opačné straně, je to ale nepříjemné v poryvech větru, kde se toto má tendenci opakovat. No a pokud se to přihodí při jízdě z kopce, je potřeba počítat s tím, že člověk v ten moment prakticky neuvidí na vozovku.

Postupně se mi hůře roluje zavírací systém, který dostává dost zabrat opakovaným zavíráním ve stále stejných místech. Není to nic hrozného, ale nepříjemné to rozhodně je.

V posledním roce mi začal protékat mapník, nejspíše přes švy. Pomohlo by možná oblepit kritické místo průhlednou izolepou, ale to bych si na to musela vzpomenout i jindy, než v jen v dešti v terénu.

Co naopak hodnotím je neobyčejná pevnost brašny. Několikrát se mi kolo zřítilo na zem i s brašnou na řídítkách a zrcadlovkou v ní, a nestalo se nic ani jemné technice aparátu, ale ani brašně. Hodně nešetrně s ní zřejmě zacházeli zaměstnanci letiště při manipulaci s naší bagáží, přesto se brašně nic výraznějšího nepřihodilo. Občas při nasedání a vysedání do a z vlaku nastane moment, kdy je nutné rychle kola vyložit či naložit a tím pádem igelitka, ve které dlí brašna i s foťákem, je dost prudce pohozena na nástupiště. Je opravdu poznat, že konstrukce brašny je řádná, bytelná a odolná vůči všemu, co je osud či cyklista schopen připravit. No a to samozřejmě nemluvím o prodírání se maliním, houštím či hůře prostupným terénem.

Celkové hodnocení

Brašnu hodnotím jako velmi povedenou a domnívám se, že své si opravdu odsloužila. Chystám se ji koupit znovu, a to stejný typ a předpokládám, že je to opět investice na dalších pět let.

Dle mého názoru je primární určení brašny užití pro fototechniku, kdy díky své konstrukci chrání cenný poklad uvnitř před otřesy, pády, vlhkostí. Pro jiné použití postačí „obyčejnější“ brašna s nepevnou kontrukcí, kdy je nepromokavosti dostaženo pláštěnkou.

Na své soukromé stupnici jí dávám pět bodů z pěti.