Stránky věnované severským zemím.

„Extra objemný batoh pro osoby malé vzrůstem, ale velké silou a odhodláním k podnikání dalekých cest s těžkým nákladem.“ Takto hodnotí svůj výrobek obchod Hudy, který dříve míval monopol na prodej batohů značky Deuter. Nyní se již dá sehnat nejen v Hudy, ale i v několika dalších jak kamených, tak internetových obchodech.

Batoh jsem si kupovala v roce 2007 před naší druhou velkou cestou na Sever. Od té doby se mnou absolvoval putování natěžko na Islandu, ve Švédsku a několikrát ve Finsku a Norsku. Tehdy stál asi tak stejně, za jakou cenu se prodává nyní – 4600 Kč.

Mám ho ve slušivé modro-modré kombinaci /pro nechápavé: prostě světle modrá s tmavě modrou/. Můj batoh se v malých detailech liší od modelu, který je k dostání nyní, ale jedná se o nepodstatné maličkosti. V době, kdy jsem si batoh pořizovala, se prakticky jednalo o jediný batoh v této litráži, určený pro ženu. V současné době již osoby ženského pohlaví mají na výběr nespočet jiných značek.

Základní popis

Batoh je vyroben z materiálů Ballistic, což je hustě tkaná látka s vysokou pevností a zároveň nízkou hmotností ve složení Polyamid 420D nebo 450D, což tkanina s PU zátěrem s použitím úpravy Ripstop, což je speciální osnova tkaniny se silnějšími vlákny zpevňujícími látku a bránící šíření případné trhliny. Na spodní panely je užit Duratex, což je látka extrémně odolná proti oděru a roztržení ve složení Nylon 1000D se silným PU zátěrem na vnitřní straně. To sice běžnému uživateli asi moc neřekne, ale když to převedu do srozumitelštiny: jedná se o zatraceně odolný materiál, bohužel na úkor váhy. Výsledkem je pak celková úděsná hmosnost batohu 2650 g, tedy 2,6 kilogramu a fous, přitom srovnatelně velké batohy jiných značek jsou klidně o půl kila až kilo lehčí. Nejsem si jistá, zda je opravdu nutné mít tak odolný, ale těžký batoh. Jsem turista a ne horolezec, o skály batoh neodírám a pokud ano, tak jen minimálně, borůvčí ani kleč batoh nějak více nepoškrábou, a při přepravě dopravními prostředky nepředpokládám, že si z batohu řidič autobusu udělá podložku pod vozidlo, proto se nedomnívám, zda je opravdu nezbytné použití tak pevných, odolných a těžkých materiálů.

Batoh má rozměry 82 cm na výšku, 37 cm na šířku a 27 cm do hloubky. Do spodní komory se narve „obludná kráva“ neboli zimní spacák Pinguin Expert, což je dvoukilový zimní spacák z dutého vlákna, čímž je snad řečeno vše. Bohužel díky tomu vždy dojde k vyboulení objemu do oblasti vnitřních kapes, kdy už nejde do nich zastrčit termoska. Ovšem když jsem dovnitř dala poněkud menší třísezonní spacák, termosky se dovnitř vešly. Jenže kdo by ale nosil termosky na jaro a podzim, což je obvyklá doba pro třísezonní spacák. Po koupi sbalitelnějšího péřového spacáku tato nevýhoda odpadla.

Velikosti výrobce Deuter poněkud podhodnocuje, jedná se o šedesáti litrový batoh ale v deuteří verzi, což by odpovídalo tak 80 litrům jiného výrobce. Výškově nastavitelné víko s kapsou na zip přidá dalších 10 litrů objemu a po čtyřech litrech se vejde do každé z postranních kapes na boku batohu /ne té samé, o které mluvím v souvislosti s termoskou/. Tolik představa výrobce. U víka to pravda bude, ale u bočních kapes bych tomu objemu až tak nevěřila, odhadla bych tento nadstavbový objem tak max. na litr na každou kapsu. Dovnitř se totiž vejdou jen drobnosti, jako třeba nožík, nějaké musli na svačinu apod. Cokoliv objemnějšího bude mít tendenci zabrat svůj prostor na úkor vnitřního prostoru batohu, protože kapsa se jednoduše prohne dovnitř. Totož platí i naopak, při plně narvaném batohu se do bočních kapes už skoro nic nedá vložit.

Batoh má integrovanou pláštěnku, umístěnou v samostatné kapse na spodku batohu. Její užití ale předpokládá nemít zvenku na batohu připnutý materiál, zejména karimatku. Zpočátku jsme si na batoh pláštěnky navlékali, bohužel postupem času došlo k částečnému protržení látky, která odděluje spodní komoru batohu od dole umístěné kapsy na pláštěnku. Zhruba v té době jsme se naučili si výbavu dávat do nepromokavých obalů a teprve takto cpát do batohu, a pláštěnku jsme už několik let nepoužili. Bohužel je integrovaná, tedy další gramy navíc, které člověk musí nosit. Asi se po dopsání této recenze naštvu a jednoduše pláštenku ustřihnu.

Zádový systém

Speciální pěnové výplně na polstrování zad batohu umožňují při chůzi „pumpování“ a tím lepší cirkulaci vzduchu a ventilaci. Vzduchové kanálky mezi polstrováním zajišťují lepší proudění vzduchu a ventilační účinek. Anatomicky tvarovaný bederní pás se skládá z několika vrstev. Na vnitřní straně je to vrstva z měkké pěny s 3D podšívkou AIRmesh pro zvýšené pohodlí. Pěna na vnější straně je modelována na anatomický tvar a přenáší zatížení na boky.

Vari-Quick systém umožňuje snadné přizpůsobení jakékoli délce zad, což je dle mého názoru kravina. Batoh máme každý svůj a například já mám už 6 let stále stejné nastavení zádového systému. Nevím, co tímto chtěli výrobci dosáhnout kromě zbytečného navýšení už tak nezanedbatelné hmotnosti. Přeci je půjčování batohu v rámci rodiny nesmysl, copak by ho mohl nosit například můj 120ti kilový manžel? Teda on ho nosil, a to za situace, kdy jsem na Islandu a v Norsku musela brodit divoké řeky a s batohem na zádech jsem se bála, proto se on vždy vracel pro můj batoh. Jenže při jeho konstituci by mu nepomohla ani absolutní změna nastavení, navíc to na těch pár desítek metrů nebylo potřeba.

Tím se dostávám k popisu zádového systému pro chcípliny neboli systému SL = slim line. Od normálního se liší v tom, že mají měkké hrany na popruzích s užším tvarem, čímž se eliminuje otlačení těla v hrudní oblasti. No a jelikož ženská záda ve většině případů nejsou tak dlouhá jako mužská, je i SL zádový systém kratší. Díky tomu je tento batoh ale samozřejmě i dobrou volbou pro muže s krátkými zády. Ramenní popruhy jsou výrazně užší, více polstrované a také výrazněji „vykrojené“ proti chlapské verzi. No a protože baby mají oblast pánve a boků poněkud odlišnou od chlapů, projeví se to i bederním pásu, který má kónický tvar.

Přezka na bederáku je opravdu festovní a vydrží jakékoliv zacházení. Vím, o čem mluvím, sama jsem si ji několikrát přišlápla nebo přivřela do dveří a nenaznala žádné úhony. Dotahování je umístěno u zádového systému, nikoliv u přezky vpředu, a děje se tahem dopředu, což je pro uživatele, který má plně naložený batoh na zádech, mnohem komfortnější. Batoh se mnou absolvoval přesně 14 cest letadlem, kdy jsem bederní pás naprosto nešetrně a násilím otočila naopak a zapnula přes batoh. Důvod byl ten, aby výsledný tvar batohu byl co nejvíce kompaktní a nikde nic neodstávalo. Bez problémů takto bederák vydržel i více než 24 hodin a přesto nedošlo k žádnému zdeformování. Tohle hodnotím jako velké plus.

Bližší popis

Batoh má zipem oddělitelnou spodní komoru, kterou jsem za dobu užívání zatím nepotřebovala. Takže dle mého další součást, která navyšuje hmotnost. Asi jsou lidi, kteří upotřebí dvě komory v batohu, ale já mezi ně nepatřím a výrobce tento můj světonázor poněkud neakceptuje. Do této dolní komory je umožněn i samostatný přístup zespodu, čehož opět nevyužívám. Tedy další zip, který jednak něco váží a jednak je to potenciální slabé místo, kde se něco může posrat. Sice deuteří zipsy jsou opět, tak jako materiál, festovní a nezničitelné, ale proč mít na batohu něco, co vlastně nepotřebuji? Ve spodní komoře totiž nosívám spacák, který tam vrchem cpu i vytahuji, a ke spacáku se v průběhu treku nepotřebuji nikdy dostat, vždy až při chystání stanu a tábora, což je vždy za situace, kdy už zbytek batohu mám vybalený a vytahaný ven. Proto nevyužiji ani oddělenou dolní komoru, ani separátní přístup do ní.

Batoh má klasické vrchní plnění, kterým všechno cpu dovnitř, počínaje spacákem. Na přehrabování se v batohu při treku bych naopak uvítala ještě nějaký boční či přední přístup. Tento je již v modernější verzi PRO, ovšem jak jinak než na úkor váhy.

I krteček miloval kapsy

Batoh má, jak jsem už zmínila výše, výškově nastavitelné víko s kapsou na zip. Dovnitř se vejde opravdu hodně věcí, já tam nosívám čelovku, lékárničku, GPSku, někdy i rukavice a čepici. Dobrá vyfikanost je popruh s malou karabinkou, sloužící jako jištění pro případ otevření kapsy, aby dotyčná věc nevypadla /klíčky apod./ Z vnitřní strany víka je drobná kapsa, určená tak akorát na doklady či na věci, které člověk chce mít dostupné, ale zároveň bezpečně skryté.

Velká vnitřní kapsa v oblasti zad /bráno z pozice uživatele/ slouží k umístění vodního rezervoáru o objemu 3l. Vývod pro hadičku je umístěn trochu nešikovně – v horním pólu bočních zevních kapes. A nevěřte tomu, že nacpete camelbag do této vnější boční kapsy. Možná tak litrový max. 2l, ale 3l určitě ne. Prostě 3l vodní vak se dá bez problémů uložit jen do zmiňované velké vnitřní, k tomu určené kapsy v oblasti zádového systému.

Na bederáku vpravo je umístěna vpravdě luxusní kapsička. Vejde se dovnitř balíček papírových kapesníků, krém na rty, malá tuba krému na ruce, malý kapesní nožík a malá baterka, tzv. blikačka. Možná by se dovnitř dalo narvat ještě něco, ale určitě nevidím reálně tam nacpat foťák, jak jsem kdesi na reklamní fotce viděla. Asi dotyčný neví, jak vypadá pořádný foťák.

Jak jsem již psala, boční kapsy jsou dvě na každé straně. Dolní umožňuje dát dovnitř termosku /tohle ale za předpokladu, že v dolní komoře není spacák á la „velká kráva“ neboli zimní spacák z dutého vlákna/, tyčky od stanu, 1,5 l PET, stativ. Jen po určité zkušenosti doporučuji mít stativ vložený ještě v separátním obalu, já takhle na treku v Beskydech přišla o aretační ručku, jelikož se nepozorovaně povolila a upadla. Velká výhoda je, že spodek kapsy má otvor, což uživatel ocení zejména v dešti, jelikož pak taková kapsa neslouží jako malý soukromý bazének, ale co vrchem nateče, to i spodem vyteče. Při dopravě k začátku treku /MHD, vlak, bus/ v jedné z těchto kapes nosíme všechny 4 trekové hůlky. Ne, nemám 4 ruce, ale parťáka, který též hůlky užívá.

Horní boční kapsy již zde byly zmíněny. Objem 4 litry, udávaný výrobcem, vidím jako nereálný, navíc plná využitelnost je pouze při prázdném batohu. Při zaplněném či našlapaném se vnitřní část batohu vyboulí směrem ven, což je úkor objemu těchto kapes. Já je využívám na životně důležité prostředky, které by měly být rychle po ruce /musli tyčinky, půl litru Ferneta, nůž apod./ Ten půl litru Ferneta přelitý do plastové láhve je tak maximum, co se bez problémů dá do této kapsy dostat i při plně naloženém batohu.

Zevní popis

Batoh má nespočet možností, jak zvenku upnout materiál. Smysl některý poutek mi sice uniká, ale zase se jedná o výborné místo, kde mi manžel může můj batoh uchopit a nahodit na záda. K ničemu jinému je nepoužívám, občas do některých cvaknu hrnek, případně stabilizuji sněžnice. Konkrétně mám na mysli řadu mnoha oček, které v jedné řadě vedou v délce několika desítek centimetrů v zadní části batohu /myšlena tím ta strana, která je vzadu při nošení batohu, tedy kontralaterální proti zádovému systému, který je v tomto případě vepředu/ od vršku batohu až po dolní ¼. Nachází se zde asi 10 poměrně velkých poutek v řadě za sebou, přesně uprostřed.

Dva dlouhé a pevné popruhy vedou přes dolní komoru batohu. Sem se bez problémů vejde velká zimní pěnová karimatka, která má průměr hodně přes 20cm. V dolní části těchto popruhů jsou i dvě poutka na cepín, které jsou umístěné poněkud nešťastně – uživatel má na výběr připnout buď karimatku, nebo cepín, obojí naráz prostě nelze. Navíc docela nelogicky je možnost upevnění ručky cepínu pouze nad jedním z těchto poutek. Ovšem tohle poutko na suchý zips, umístěné asi v polovině batohu, je výborné na přichycení sekyrky. Topůrko zapnu do tohoto poutka a otvorem v plastovém chrániči ostří provedu hlavní popruh, kterým sekyrku stabilizuji.

Na vrchlíku batohu jsou 4 plastové kroužky, které mohou nouzově sloužit k dalšímu dodatečnému upnutí další části bagáže. Jenže při objemu batohu tohle považuji za zbytečné. Za dobu, co jej vlastním, jsem toho využila pouze jednou a to tehdy, kdy jsem za téměř jarních podmínek v ČR vyrážela do zimní tundry do Finska do teplot o více než 60 stupňů nižších. Tehdy jsem tam měla uvázanou zimní bundu, kterou jsem si hned po příletu za polární kruh na sebe oblekla.

Systém bočních kompresních popruhů a centrálních oček na batohu takto vytváří opravdu přehršel variant, jak na batoh připnout to, co se nevešlo dovnitř. Konkrétně jde o sněžnice, trekové hůlky, lopatu a sekyrku. Všechny tyhle propriety jde různě zavěsit na batoh, a to dokonce všechny současně a dokonce pokaždé jinak.

Jak šel čas aneb odlišnosti mého modelu a současné verze

Na svém batohu mám 2 postranní kompresní popruhy, v novější verzi jsou 3. Nevidím v tom výhodu ani nevýhodu. Snad jen když do boční dolní venkovní kapsy dám stativ a na druhou stranu tyčky od stanu, možnost upevnění třemi popruhy místo dvěma může zminimalizovat možnost, že o dotyčnou věc přijdu, ale jelikost pravděpodobnost vypadnutí je sama o sobě mizivá, nepřikládala bych tomuto velkou váhu.

Řada poutek, zmíněných v předchozí podkapitole, je nahrazena menším počtem poutek více laterálněji /tj. po bocích/ ve dvou řadách. Zde ovšem jejich funkčnost vidím ještě mizivější, než v mé verzi, protože v novějším batohu se tyto oka nacházejí přesně v místech, kde se víko dlouhými popruhy upíná a přitahuje k batohu.

Závěrem

Batoh se mnou prošel Island, Švédsko, Finsko v létě i v zimě a Norsko, vše v rámci 3 týdenních vandrů, dále nespočet výletů do Beskyd a Jeseníků celoročně s frekvencí cca 5-6x za rok. Dá se tedy říci, že jsem ho opravdu prověřila a vláčela po všech možných i nemožných koutech Evropy. Batoh je neskutečný držák, nikde se nic nepáře, netrhá, kromě toho, že je neuvěřitelně špinavý, vypadá téměř jako nový. Teda jako nový vyloženě ne, ale běh času nezanechal na batohu nějaké výraznější stopy a předpokládám, že minimálně ještě dvakrát tolik nám poslouží, a to jsme s ním nezacházeli nějak šetrně, dokonce byl používán jako zavazadlo do cyklovozíku, kam býval hrubou silou rván a bederák býval obtočen kolem rámu. V zimě na něm nosíme lopaty s otrými hranami, a přesto nikdy nedošlo k žádnému poškození materiálu. Při našem první letu jsme batoh neměli zabalený do žádné folie, pouze bederák obtočený a sepnutý naopak, a letištní personál batoh umisťoval do letadla po nakloněné rampě opakovanými, dobře mířenými kopanci, a přesto batoh nenaznal žádné úhony. Jinými slovy, jedná se o batoh neskutečně blbuvzdorný. Tolik pozitiva.

Negativum vidím jediné a to je váha, chcete-li hmotnost. První věc, kterou bych jako feedback sdělila výrobci je zbytečnost užití sice pevného, ale těžkého materiálu. Klidně by stačil festovní materiál pouze na dno, a na zbytku odlehčený. Nedovedu odhadnout, jakou úsporu v hmotnosti by tahle změna přinesla. Pro porovnání, od stejné firmy mám dva jiné batohy z výrazně odlehčeného a méně pevného materiálu, užívané asi tak stejně často, ten jeden dokonce více, a přesto nedošlo k žádném u poškození tohoto materiálu. A že bych batohy nějak šetřila, to se říci nedá. Mimochodem, výrobce je sám proti sobě. Na co je mi fakt, že si kupuji nezničitelný batoh, který mě možná i přežije, když já bych ráda třeba co deset let inovovala a pořídila si vymakanější, novější model. Vždyť i on sám by na tom při prodeji vydělal.

Druhá vychytávka, která by vedla k odlehčení batohu, je nesmyslnost nastavitelného zádového systému na velkou škálu délky zad. Přeci batoh si kupuju sama pro sebe a ne pro celou rodinu, navíc u verze „pro chcípliny“ neboli pro osoby menšího vzrůstu s útlejšími rameny je opravdu zbytečnost mít možnost si záda nastavit na postavu robustního chlapa. Velmi by pomohlo, kdyby se batohy vyráběly v předdefinovaných velikostech /např. délka zad S, M, L atd, tak jako mají jiné, nejmenované značky/, které by umožňovaly u vybrané velikost jemné doladění řádově v centimetrech.

Celkové hodnocení

Poprvé u recenze nevím, jak výrobek ohodnotit, protože mé dojmy jsou velmi rozporuplné a nejednoznačné. Pokud pominu hmotnost, dala bych batohu 5 bodů z 5. Pokud ale do hodnocení zahrnu i tuto vlastnost, rázem se sníží počet dosažených bodů tak na 3 z 5. Prostě se jedná o výborný batoh, kterému jeho váha kazí celkový dojem.

Otázka závěrem. Koupila bych si stejný batoh i nyní? Popravdě řečeno, i přes vysokou hmotnost ano. Důvod je jediný, zmiňovaný batoh na moje záda sedne jak „riť na šerbeľ“.