Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co navštívit na Lofotech - Austvågøya

5. 3. 2013

 

050_hory_iii.jpg

 

052_spol.jpg

 

 

Austvågøya je nejsevernější a zároveň nejvýchodnější ostrov celé skupiny s rozsáhlou turistickou infrastrukturou. Na kolech jsme si ho objeli celý podél pobřeží a částečně i vnitrozemím a uchvátili nás jeho scenérie s půvabnými skalnatými vrcholky. Nachází se mezi Vestfjorden a Norským mořem. Většina ostrova je součástí samosprávné jednotky Vågan, zatímco severovýchodní část náleží do samosprávy Hadsel. Hlavní město ostrova je Svolvær, kam míří trajekty z Bodø.

Ostrov je velmi populární mezi horolezci.

Slavný Trollfjord se nachází na východní části ostrova. Ostrov je spojen Evropskou dálkovu silnicí E10 se sousedním ostrovem Hinnøya na východě pomocí Raftsund mostu a s ostrovem Gimsøya na západě Gimsøystraumen mostem.

Ostrov má 526,7 čtverečních kilometrů, je dlouhý 40 km ve směru V-Z a 30 km široký S-J. Ostrovy, ležící kolem Austvågøya, jsou na západě ležící Gimsøya a Vestvågøya, na jihu Skrova, Lille Molla, a Stormolla, na východě Hinnøya a na severu Hadseløya.

Austvågøya tvoří převážně horský masiv, s nížinami téměř výhradně při pobřeží. Nejvyšší hora ostrova, která je zároveň nejvyšším lofotským vrcholem, je 1146 metrů vysoký Higravstinden, nacházející se ve východní části ostrova. Další významné vrcholy jsou: Svartsundtindan 1050 metrů, Trolltindan 1045 metrů, Olsanestind 1000 metrů, Vågakallen 942 metrů.

 

 

061_kola_lubos.jpg

 

062_budalen.jpg

 

 

 

Omen nomen

Obec /původně farnost/ je pojmenována po staré farmě Vågan /ve staronorštině Vágar/, protože zde byl postaven první kostel /Vågan kostel/. Jméno je plurál od slova vág, což znamená zátoku. Jméno bylo historicky hláskované Vaagan.

Ostrov Austvågøya /ve staronorštině Vágøy/ byl pojmenován po tomto významném místě, kdy první částí je jméno starého kostela ve Våganu a poslední části je prvek „øy“ znamenající ostrov. Předpona „Aust“, znamenající východ, byla přidána ke jménu později, aby se ostrov odlišil od vedlejšího ostova Vestvågøya.

 

 

092_barak_kosti_i.jpg

 

092_barak_kosti_iii.jpg

 

 

 

Vågan

Vågan /norskou sámštinou Vuogát/ je samosprávní jednotka, zahrnující ostrovy Austvågøya, Gimsøya a množství menších ostrovů, včetně Henningsværu a Skrova. Nepatrná část Hinnøya též náleží do provincie Vågan. Vågan byl stanoven jako samosprávní jednotka 1.ledna 1838. V roce 1856 se SZ část Våganu s populací 987 obyvatel oddělila, aby vytvořila novou jednotku Gimsøya. 1.ledna 1918 se oddělilo město Svolvær s tehdejší populací 2429 obyvatel, aby vytvořilo svou vlastní samosprávu a v původním Våganu zůstalo 3399 obyvatel. 1.ledna 1964 se opět Gimsøya, Svolvær a Vågan zpátky sloučily do nového a většího Våganu.

 

 

070_riditka.jpg

 

072_kolo_sedlo.jpg

 

 

 

Heraldika

Erb vznikl v moderní době, konkrétně 30.března 1973 /ha, je o 6 týdnů mladší než já/. Znak znázorňuje bíle zbarvenou tresku na modrém pozadí. Tento symbol byl zvolen proto, že rybolov je hlavním zdrojem příjmů celé oblasti. Není proto divu, že treska tvořila část starého erbu města Svolvær.

 

 

vagan_znak.jpg

 

107_vitejte_svolvaer.jpg

 

 

 

Geografie

K hlavním centrům ostrova patří město Svolvær a vesnice Kabelvåg a Henningsvær, nacházející se na největším ostrově Austvågøya, ačkoliv Svolvær i Henningsvær jsou částečně umístěny na menších ostrůvcích přiléhajícím k hlavnímu ostrovu. Všechny tři mají malebné umístění pod rozeklanými lofotskými horami, lemovanými bouřlivými vodami Vestfjordenu.

Samosprávná oblast Vågan zahrnuje větší polovinu ostrova Austvågøya, všechny následující ostrovy: Gimsøya, Skrova, Store Molla, Lille Molla, nespočet drobných ostrůvků a JZ cíp ostrova Hinnøya.

V oblasti nalezneme dva pozoruhodné vrcholy, jednak nejvyšší horu celých Lofot Higravstinden a jednak úchvatnou „dvourohou“ horu Svolværgeita neboli Svolværský kozel /viz dále/.

 

 

108_sv_kozel.jpg

 

108_sv_kozel_iii.jpg

 

 

 

Trocha historie nikoho nezabije

Kabelvåg je nejstarší rybářská vesnice na Lofotech. Král Øystein zde na počátku 12.století nechal postavit první rybářské chatrče, tzv. rorbu /popsáno zde/. Nachází se zde i nádherný kostel, přezdívaný „Lofotská katedrála“, postavený v roce 1898, který svou kapacitou 1200 převyšoval tehdejší počet obyvatel Kabelvågu. Zajímavostí je, že všechny sedačky byly obsazeny během zimní rybářské sezóny.

Henningsvær má malebnou polohu na několika ostrůvcích, a obživa rybolovem je pro něj mnohem důležitější v současnosti, než kdysi v minulosti.

Svolvær je centrum oblasti a mimo jiné je i sídlem mnoha umělců a galerií. Samozřejmě na prvním místě je zde rybolov, kdy prim hraje lovení tresky obecné a pěstování a chov lososů v lososových farmách. Důležité místo zajímá i turistický ruch.

 

 

069_zapad_jezero_barak.jpg

 

099_tundra_kola.jpg

 

 

 

Příjezd

K dispozici je trajektové spojení mezi Fiskebøl na Austvågøya a Melbu na Hadseløya na severovýchodě /tj. spojení Lofoty – Vesterály/. Z Fiskebølu vede nejenom spojení přes vodu, ale i pozemní cestou – pokračuje tudy E10 směrem na Narvik /přes výše zmíněný most Raftsund coby součást Lofast/. Paradoxem je, že po otevření Lofastu /tj. pozemní cesty, otevřeno 1.prosince 2007/ trvá cesta mezi mezi Digermulenem a Svolværem delší dobu, než předtím, protože trajekt tyto obce spojil za mnohem rychleji.

Lodní spojení je i mezi Svolvaerem na Austvågøya a Skutvikem v Hamarøy /Ofoten – odtud je pak možnost přímého napojení na E6. Lodě plují během zimní sezóny dvakrát denně a během letní třikrát. Jednou denně je možné se ze Svolvaeru dostat na pevninu do Bodø.

Podrobnější popis trajektového spojení zde.

 

 

048_silnice.jpg

 

048_silnice_ii.jpg

 

 

 

Kde dokoupit proviant

Obecně platí, že nejlevnější jsou řetězce Rima či Remi. Ty ale najdeme jen ve Svolværu. Mnohem rozšířenější je řetězec Coop, který je tak o 1/3 dražší proti výše zmíněným. Jejich obchody nalezneme v Kabelvågu, Svolværu a maličkaté osadě Laukvik. Na některých místech je ještě možné dokoupit základní potraviny v malých krámcích, kde je ale výběr malý, zahrnuje hlavně konzervy, ryby, těstoviny a knäckebrot, navíc většina zboží je předražená. Občas se dají základní potravy sehnat na recepci v kempu.

V Svolværu je i cykloobchod, kde se dají koupit základní věci na kola, ale nic speciálního. Například mě se hned na začátku našeho cykloputování po Lofotech ulomila ručka na kole a nebylo možné sehnat novou, obchod nabízel jen kovové grippy, což moje kdysi omrzlé pacinky neakceptovaly. Nové plastové jsem koupila až po návratu domů. Běžné součástky jsou zde ovšem k sehnání, včetně náhradních duší, pneumatik, siců, pumpiček apod.

O nákupu plynových kartuší bylo popsáno zde.

 

 

072_tabor_01.jpg

 

074_snidanka_ja.jpg

 

 

 

Kde složit hlavu

Seznam kempů, ve kterých jsme na Lofotech spali, je popsán zde. Nyní jen heslovitě. Jedná se prakticky o úplný výčet kempů na ostrově Austvågøya.

Spát se dá samozřejmě „nadivoko“ s ohledem na Allemannsretten /popsáno zde/.

 

Přímo v Svolværu by měl být kemp http://www.lofoten-feriesenter.no/index.php/engelsk1 , bližší info nemám, nehledali jsme jej, ale stránky vypadají aktuální

 Asi 10 - 12km od Svolværu směrem SV je kemp Hammerstad http://www.hammerstad.info/, kde jsme spali naši první noc na Lofotech. Upřímně radím, NEBRAT. V kempu není kuchyňka, sprchy jsou za peníze, a místo na postavení stanu prakticky žádné.

Úchvatný Kemp půlnočního slunce v osadě Laukvik. Klidně bychom tam přespali, bylo to tak nádherné opuštěné místečko, že kdybychom tam nebyli v 16.hodin a neměli najeto nějakých trapných 10 km, hned bychom tam zůstali. Takto jsme tam jen pojedli výbornou rybí polévku a rybí burger. K dokoupení zde byly i základní potraviny, ale výrazně levnějí se dalo nakoupit asi o kilák dále v Coopu. http://skippergaarden.no/

Osada Kabelvåg má rovnou dva kempy, které najdeme asi 5km západně směrem od městečka. Tuším, že zde občas projíždí autobus, ale jelikož jsme tam byli na kolech, dopravu jsme řešit nemuseli. Každopádně většina pěších řešila cestu do Kabelvågu podél nádherné zátoky po stavebně oddělené stezky pro pěší a cyklisty po svých. Dosud si nejsem jistá, ve kterém z těch dvou jsme vlastně spali, protože jsou umístěny vedle sebe v nádherné zátoce a tábořiště obou kempů jsou volně průchozí, žádné oddělení plotem apod. http://www.lofotferie.no/ , http://www.orsvag.no/home_e.html . Teoreticky se poblíž nachází i kemp třetí, ale o něm nemám vůbec žádné informace http://kabelvag.com/index.php?lang=en

Na půl cesty mezi osadou Henningsvær a mostem Gimsøystraumen je kemp http://eng.lofoten-bobilcamping.no/ . Jeli jsme okolo, ale nezajížděli jsme do něj, takže opět nemám vlastní zkušenost, ale líbila se nám jeho poloha.

 

Přespání s využitím Allemannsretten neboli práva na veřejnou přístupnost krajiny

Spali jsme takto na ostrově Austvågøya celkem 3x, z toho první dvě místa byly vybrány na poslední chvíli a nebyly nějak významné, kdežto třetí místo na založení tábora bych zde více rozvedla. Jendalo se o útesy několik kilometrů před osadou Henningsvær. Zde jsme již v pravé poledne viděli kvantum stanů, a opravdu to vypadalo, že je ze volné táboření tolerováno, protože je využíváno především horolezci, kteří se sápou na okolní skály. Z našeho pohledu se jednalo o jedno z nejhezčích míst, kde jsme spali nadivoko, a přitom jsme neměli žádné výčitky, že konáme něco nepatřičného. Místo na založení tábora je to opravdu nádherné, a to jak přímo u skal, tak na skaliskách u fjordu. Obojí má ale jedinou nevýhodu, a to absence vody, a to v jakékoli podobně, tj. nelze se dostat ani k mořské vodě, protože útesy jsou strmé a nelze sestoupit k mořské hladině. Je proto potřeba být zásoben vodou v dostatečném množství.

Místo k vhodnému přespání není možné minout, a i kdyby se tak stalo, nic se neděje. Osada Henningsvær se totiž nachází na soustavě ostrovů, takže i kdyby si dotyčný nebyl jistý, zda našel to správné místo, stejně se bude muset vracet zpátky stejnou cestou, není tedy problém, i kdyby si někdo zajel. Navíc garantuji, že již kolem poledne se tam budou nacházet stany horolezců, šplhajících v tu chvíli někde po okolních skalách.

 

 

201_stan.jpg

 

202_pohled_ze_stanu.jpg

 

 

 

Muzea a jiné akrakce

Protože ostrov Austvågøya je jich plný, budu se jim věnovat samostatně v přehledu.

 

 

186_krab.jpg

 

187_ryba.jpg

 

 

 

Lofoten War Museum – Krigsminne musem – Lofotské pamětní válečné muzeum

Najdeme ho na adrese Fiskergata 12, Svolvær. Otevřeno má na muzea docela netypicky: 10 – 16 hod. a 18,15 – 22. hod.

Muzeum má velkou sbírku původních vojenských uniforem /přesně řečeno jedná se o norskou největší výstavu uniforem/, mnoho menších předmětů z druhé světové války a spoustu dobových, do té doby nepoblikovaných fotografií. Mimo jiné je zde i ukázáno, jak bylo devastováno Laponsko během Němci užívaného postupu „metoda spálené země“. Muzeum prezentuje obraz tohoto dramatického období během let 1940 až 1945.

Čeho se nedalo nevšimnout byla do očí bijící zaujatost Norů druhou světovou válkou, hraničící až s fanatismem. Takové nadšení a hrdost jsem zatím byla zvyklá vídat jen u Rusů, pro které Vlastenecká válka a Matka vlast jsou podobně silně prožívány. U chladných Seveřanů mě ale celkem tohle překvapilo, všude samé budovatelské písně oslavující vítězství nad fašismem, tisíce výtisků válečných knih, chyběl už jen nějaký zasloužilý veterán ověšený stovkou medailí na prsou.

http://lofotenkrigmus.no/

 

 

112_muzeum.jpg

 

113_lod_ii.jpg

 

 

 

The Lofoten Museum – Lofotské muzeum

Nachází se na adrese Storvågan, Kabelvåg. Otevřeno má v sezóně 10 - 18hod.

V roce 1120 dal král Øystein postavit první rorbu pro rybáře,kteří byli dříve zvyklí přespávat pod převrácenými loďkami. Nebylo to jen laskavé gesto – daně z vývozu sušených ryb byly hlavní součástí králových příjmů. První rorbuer /doslova „domy veslařů“/ byly dřevěné sruby pro rybáře, pro které musely být vrcholem komfortu ve srování s přebýváním pod obráceným člunem: měly rozměry 4x4 metry, ohniště, zem z udusané hlíny a malý krytý vchod.

Některé z původních rorbuer byly vykopány a jsou součástí Lofotského muzea na místě, které se pokládá za první město v polární oblasti. Za vstupné 80 NOKů jsme je tak možné si prohlédnout zachycené rozdíly mezi životy chudých rybářů a zdejších bohatých pánů. Město tehdy vyrostlo jen díky obchodu se sušenými treskami. Celá venkovní expozice vytvářela autentické prostředí z roku 1800. Storvågan byl jednou z největších lofotských rybářských vesnicích v letech +- 1800, a muzeum bylo postaveno kolem starého bydliště majitele, což je asi jeden kilometr od centra Kabelvågu.

http://www.lofotmuseet.no/modules.php?op=modload&name=News&file=index

O rorbu bylo více popsáno zde.

 

 

139_my_mroz.jpg

 

142_ryba_i.jpg

 

 

 

Lofoten Aquarium - Lofotské akvárium

Poblíž Lofotského muzea leží na nábřeží tohle úchvatné akvárium. Otevřeno má 10 - 18.hod.

Představuje zvířenu, která Lofoty proslavila, včetně tresky a polárních mořských savců. V pravidelných intervalech zde probíhá krmení tuleňů a mořských vyder ve venkovních expozicích.

První akvárium v Kabelvågu bylo založeno v roce 1931 a otevřeno pro veřejnost a těsně před jeho uzavřením v roce 1985 z bezpečnostních důvodů. Současné akvárium, s jeho jedinečnou architekturou a atraktivním umístěním, bylo otevřeno v roce 1989 a ročně jej navštíví více než 50 tisíc návštěvníků, nabízí ke shlédnutí 23 velkých či malých nádrží.

Zajímavostí jsou externí části muzea, převážně zaměřené na chov lososů v sádkách. Je zde podrobně popsán celý cyklus, včetně možnosti si prohlídnout tyhle plovoucí farmy. Jen radím po vlastní zkušenosti, není radno na tuto plovoucí plošinu skákat.

Lososi jsou obvykle chovaní ve dvou fázích. První zahrnuje líhnutí lososů z vajíček a jejich růst na zemi ve sladkovodních nádržích. Ve stáří 12 – 18 měsící se smolt neboli mladý losos přenáší do plovoucích mořských klecí nebo čistých boxů, zakotvených v chráněných zátokách nebo fjordech podél pobřeží. Tento chov v mořském prostředí je znám pod názvem mariculture. Tam jsou lososi krmeni granulovaným krmivem po dalších 12 – 14 měsíců, kdy jsou posléze sklízeni.

Norsko se podílí 33 % na světové produkce lososa.

Mariculture /český ekvivalent zatím neexistuje/ je specializovaný obor „vodního obdělávání“, zahrnující pěstování mořských organismů na potraviny a dalších produkty v otevřeném oceánu či moře, uzavřeném úseku oceánu či moře, nebo v nádržích, rybnících a náhonech, které jsou naplněny mořskou vodou.

http://www.lofotakvariet.no/

 

 

140_salmon_farming.jpg

 

141_lososovo_sadky.jpg

 

 

 

Lofotská katedrála - Vågan kirke

Tento úchvatný kostel se tyčí nad E10 severně od Kabelvågu. Byl postaven roku 1898, aby sloužil sezónnímu přílivu rybářů a jeho kapacita 1200 sedadel převyšovala tehdejší počet obyvatel Kabelvågu. Jedná se o druhý největší dřevěný kostel v Norsku. Vstupné činí 30 NOKů. Kostel má půdorys kříže, byl postaven z kulatiny a vymalován je okrově hnědou barvou. Interiéru dominuje neogotický sloh s malbami v gotickém slohu na bočních stěnách kostela. Nádherné jsou i původní varhany, pocházejí z dob založení kostela.

Původní kostel zde byl založen kolem roku 1100. Lofotský první kostel byl založen v době krále Øysteina Magnussona. Za posledních 900 let bylo ve stejné oblasti postaveno pět nebo šest různých kostlů. Jeden bývalý kostel byl převezen na ostrov Værøy v roce 1799. současný kostel, kterému se přezdívá Lofotská katedrála, byl postvaen v roce 1898 tak, aby byl dostatečně velký a pojmul všechny rybáře, které přicházeli do Kabelvågu každou sezónu. Kostel byl navržen Carlem J. Bergstrømem v novogotickém stylu. Když byla dostavěna tahle Lofotská katedrála, byl starý kostel, nacházející se jen přes silnici, zbořen v létě roku 1900.

 

 

133_kabelvag_kostel.jpg

 

134_kabelvag_kostel.jpg

 

 

 

Významná sídla na Austvågøya

Podle Lonely Planet se zde nachází jedna ze trojice nejkrásnějších vesnic na Lofotech – Henningsvær.

Výčet osad je v pořadí, v jakém jsme je navštívili my.

 

Fiskebøl

Malá rybářská vesnička se nachází v „okrese“ Hadsel na jižním pobřeží fjordu Hadselfjorden. Byť se jedná o opravdu malou osadu, jde o významný dopravní uzel.

Hlavní význam osady je trajektové spojení Melbu - Fiskebøl, vedoucí na sousední ostrovy Vesterály – Vesterålen. Druhé spojení, a to pozemní, je pokračování E10 východním směrem coby součást Lofast. Tato část byla dokončena v roce 2007, což vedlo k omezení trajektového spojení, stále ale část lodí vyplouvá a zatím se neuvažuje o ukončení jeho provozu. E10 se pokračuje přes podmořský Sløverfjord tunel, který vede pod Sløverfjordem a svou délkou 3337 metrů se jedná o nejdelší tunel na Vesterálech. V nejhlubším místě má hloubkou 112 metrů pod povrchem. Maximální sklon je 8%. Tunel byl otevřen 19.prosince 1997. Aby nedošlo k mýlce – tunel a trajekt mají cílovou destinaci odlišnou, byť oba vedou na Vesterály, každý z nich končí na jiném z vesterálských ostrovů. Pro lepší pochopení jsem nakreslila mapku.

Opačným směrem E10 vede přes osady Svolvær jižním a posléze západním směrem až do osady Å, kde E10 končí.

Západním směrem zde vede nenápadná okreska, jejíž povrch je převážně šotolinový, do osady Laukvika.

Kromě výše uvedeného vesničku tvoří pár domků a to je vše, neviděli jsme tam ani obchod, ani restauraci.

 

 

 fiskebol.jpg

 

 

 

Laukvika /v některých mapách psáno jako Laukvik/

Jméno této vesničky má zajímavý původ. Část názvu se dá nalézt v jménech mnoha zemědělských usedlostí, ve staronorštině laukr znamená cibule, což se zde odvozovalo z přítomnosti divokého løkvekster, latinsky Scopoli carniolica, což je trvalka patřící mezi lilkovité. Bylina se stala symbolem Slovinského spolku anesteziologie a intenzivní medicíny.

Kemp, který zde najdeme, byl popsán výše. Kromě něj je kousek za osadou i odnož obchodního řetezce Coop. Nečekejte ale nic světoborného, jedná se o malou dřevěnou budovu, kde se dá sehnat základní proviant a otevřeno tuším mají ve všední dny do 17.hodin.

Okreska s již lepším povrchem pak pokračuje jihovýchodním směrem, kde se u Vestpollenu, asi 15km jižně od Fiskebølu, napojí zase na E10.

 

Osadám Svolvær, Kabelvåg a Henningsvær je věnována samostaná kapitola.

 

 Zdroje:

wikipedia

Lonely Planet – Norsko

Rough Guides – Norsko

informační brožury z Lofot

 

Náhledy fotografií ze složky 2012 Lofoty

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář