Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co navštívit na Lofotech – Vestvågøya

6. 1. 2013


Na jihozápad od ostrova Austvågøya vyrůstá z moře rozlehlý ostrov Vestvågøya, uchvacující mnoho cestovatelů, kteří na Lofoty zavítají.

Silnice E10 kličkuje středem ostrova a v její blízkosti se nachází největší trhák ostrova – Lofotské vikinské muzeum Lofotr. Zajímavější trasa vede po méně frekventované a jen o něco delší Rv815, která vede podél jižního pobřeží krásnou přímořskou a horskou krajinou.

Ostrov je oddělen od ostrova Flakstadøya podmořským Naappstraumen tunelem a od ostrova Gimsøya mostem Sundklakkbrua.

Ostrov má robustní útesy a vrcholky, lemující jižní pobřeží. Nejmalebnější rybářské venisce Ballstad a Stamsund leží na jihovýchodním pobřeží.


 

275_ballstad_domky.jpg

 

276_cervene_baracky.jpg

 

 

 

Geografie

Ostrov má rozlohu 411 km2 a v roce 2006 měl 10 350 obyvatel, díky čemuž je Vestvågøya nejlidnatějším ostrovem ze všech lofotských a vesterálských regionů Nordlandu. Centrální část ostrova je poměrně plochá a bažinatá, zatímco okrajové části na severu a jihu jsou hornaté. Nejvyšší bod je 964 metrů vysoký Himmeltindan. Rovinaté části ostrova tvoří převážně zemědělská půda.

Na Vestvågøya najdeme několik měst a rybářských vesnic. Správní centrum je Leknes, které je zároveň nejlidnatější osadou.

Další osady /povětšinou rybářské/:

  • Stamsund /viz dále/

  • Ballstad /odjíždí odtud vždy v 11.hodin cyklotrajekt na následující ostrov Flakstadøya, podrobněji popsáno zde/

  • Gravdal /asi 6 km od Leknes, nachází se zde Nordlandská nemocnice – Nordlandssykehuset Lofoten a Lofotská vyšší odborná škola – dříve Nordlanská škola rybolovu. Kapacita školy je 650 žáků a poskytuje vyšší odborné vzdělání v následujících oborech:

    • stavebnictví

    • elekrikáři

    • zdravotní a sociální péče

    • námořní vědy, technická a průmyslová výroba

    • zemědělství

    • restaurace a zpracování potravin. Školu si z našeho putování vybavuji velmi přesně, ale díky dešti nebylo možné ji zdokumentovat. Vypadala spíše jako neobydlená zemědělská usedlost/.


 

269_kolo.jpg

 

 

267_gravdal.jpg

 

 

 

 

Heraldika

Jméno ostrova Vestvågøya znělo ve staronorštině Lófót, ale když se „Lofoten“ stalo názvem celého soustroví, byl starý název nahrazen jménem Vestvågøy. Vestvågøy lze rozdělit do tří částí: vest-våg-øy, které lze zhruba přelořit jako západní-zátoka-ostrova.

Erb je z moderní doby a vznikl 7.září 1984 a znázorňuje dvě sušené tresky v bílé barvě na modrém pozadí. Tento symbol byl zvolen, protože oblast je jedním z hlavních norských vývozců sušené tresky a to již od středověku.

/Asi mám blbou představivost, ale já v tom furt vidím spíše žabí stehnýnka než ty popsané tresky./


 

vestvagoya_znak.jpg

 

 

Doprava

Leknes je správní centrum a nachází se zeměpisně uprostřed Lofot, asi 68 km západně od Svolværu a 65 km východně od Å. Leknes je obchodní a nákupní centrum Lofot, soupeřící se Svolværem. Letiště v Leknes je uzpůsobeno spíše pro menší typy letadel a obsluhuje 7 denních pravidelných letů do Bodø a méně časté spoje do Svolværu a na Røst se společností Widerøe. Ve městě je malý autobusový terminál, sloužící jako přestupní uzel do zbytku Lofot. Přístav je jeden z nejdůležitějších a nejnavštěvovanějších přístavů Norska pro výletní lodě, přesto zde zastávku nemá slavná pobřežší Hurtigruten /ta zastavuje jen v Bodø, Stamsundu a Svolværu/.

Evropská dálková cesta E10 prochází ostrovem v jeho severní části.

Oblastí projíždějí pravidelně autobusy, jízdní řád je k dohledání zde /pouze v norštině, ale má anglické vysvětlivky/.


 

245_lod_ii.jpg

 

 

250_silnice.jpg

 

 

 

 

Lofotské vikinské muzeum

Díky okolnostem, kdy jsme museli revidovat naši trasu a držet se méně větrného jižního pobřeží, minuli jsme toto úchvatné muzeum, což nás sice mrzí, ale na druhou stranu máme alespoň důvod /resp. jeden z mnoha důvodů/ se na Lofoty opět vrátit.

V roce 1981 vyoral v Borgu, poblíž středu ostrova Vestvågøya, místní farmář náhodou zbytky 83 metrů dlouhého obydlí mocného vikinského náčelníka. Je to největší obydlí z dané doby, jaké bylo ve Skandinávii nalezeno.

Lofotské vikinské muzeum www.lofotr.no leží 14 km severně od Leknesu a nabízí pohled do života za vikinských časů. 1,5 km dlouhá trasa po holých vrcholcích vede od náčelnického sálu /hlavní budovy ve tvaru obrácené lodi/ k replice vikinské lodi na vodě, kolem se pasou koně. Průvodci v kostýmech podávají výklad v mnoha jazycích a a uvnitř náčelnického sálu řemeslníci zasvětí návštěvníky do tajů svého umění.

Kolem vchodu do muzea jezdí autobus na trase Svolvær – Leknes.

Tolik Lonely Planet.

Podle informací kamaráda, který měl to štěstí a muzeum navštívil v létě 2012, bylo možné se v 13.hodin svést vikinskou veslicí coby součást posádky. Za tuto výsadu se platilo a prý se na všechny nedostalo, jak velký o to byl zájem ze strany turistů.


Pěší trasa Unstad – Eggum

Na západním pobřeží ostrova Vestvågøya vede mezi těmito vesničkami oblíbená pěší trasa. Devítikilometrový výšlap po pobřeží se stáčí kolem několika mysů, osamělého majáku a vede krásnou krajinou. Eggum je známý úchvatným pohledem na půlnoční slunce a sousední Vesterålen /Vesterály/ a rozvalinami pevnosti z druhé světové války. Eggum i Unstad leží 9 km od hlavní silnice E10 a autobusy sem zajíždějí velmi zřídka.

Tato trasa je popisována jako nejlepší příležitost k pozorování půlnočního slunce, které je zde nad obzorem od 26.května do 17.července.


Stamsund

Město je prvním přístavem, kde pobřežní parníky Hurtigruten zastavují na své plavbě na sever z pevninského Bodø. Lodě dále pokračují na další lofotský přístav Svolvær a poté plují na vedlejší soustroví Vesterålen/Vesterály/.

Místní turistická kancelář se nachází 200 metrů od trajektového přístaviště /info z Rough Guide, na místě jsme turist.centrum nehledali a na webu nejsou validní údaje/.

Jméno Stamsund pravděpodobně pochází ze staronorského Stafne - „stonek“, který se používá pro projetování výškových staveb na mysech.

Osada měla 1.ledna 2012 1014 obyvatel a jedná se o důležitou rybářskou vesnici s velkými, rybářskému průmyslu se věnující podniky, z nichž jeden používá při rybolovu největší vlečnou síť v severním Norsku. Městečko najdeme asi 12 km východně od Leknes.

Slunce zde naposled vyjde na oblohu na pár minut 7.prosince a poprvé se na ní objeví 5.ledna.

Vody v okolí Stamsundu jsou bohaté na ryby a je možné zde strávit pobyt rybařením. Pro příznivce zimních sportů je zde vybudována osvětlená sjezdovka o délce 1700 metrů s možností umělého zasněžování a dále je zde mnoho kilometrů dobře upravovaných běžeckých tratí.

Město je považováno za jedno ze trojice nejkrásnějších lofotských sídel, spolu s Henningsværem a Å. My se s tímto názorem až tak neztotožňujeme, protože nás vesničky Å ani Stamsund nějak příliš nenadchly. Je to ale jen náš subjektivní pocit, jiný návštěvník to může vnímat jinak.


 

243_stamsund.jpg

 

244_stamsund_pristav.jpg

 

 

 

Ballstad

Jedná se o velmi útulnou vesničku, která se nachází na malém ostrově u jihozápadního cípu ostrova Vestvågøya. Jedná se o jednu z největších rybářských vesnic na Lofotech. Leží u pobřeží, v blízkosti ústí Buksnesfjordu v místech, kde se tento slévá s Vestfjordenem. Osada má počet obyvatel 741 /údaj z r. 2011/ a je obklopena 466 metrů vysokými, strmými horami.

Její poloha je naštěstí tak trochu zajížďka pro ty, co po E10 uhánějí po Lofotech, za Leknes je potřeba z této dálkové trasy odbočit na silnici č. 818. Díky tomuto umístění je zde o něco méně turistů, než v jiných osadách.

Z Ballstadu je pro cyklisty zaveden speciální trajekt na následující ostrov Flakstadøya /viz zde/.

Vesnička nám přišla velmi malebná a úchvatná, líbila se nám mnohem více, než turisticky navštěvovanější Stamsund. Snad si svůj genius loci nadále zachová.


 

277_cervene_baracky.jpg

 

273_lod_detail.jpg

 

 

 

Stravování, dokupování proviantu

Ve dvou větších městech /Stamsund, Leknes/ je možné najít supermarket /samozřejmě v lofotských intencích/. K dostání jsou základní potraviny. Pozor, nikde v těchto obchodech nejsou dostupné plynové bomby, ty se dají sehnat jen u benzinek, protože pouze tyto mají na jejich prodej licenci. Ve Stamsundu jsme toto zboží nepotřebovali, tedy neposloužím informací, ale v Leknes jsou dvě benzinky, z nichž pouze jedna /Esso/ plynové bomby nabízela, druhá /Statoil/ je nevedla, zato zde bylo možné se najíst poměrně levně – měli k dispozici dobré bagety, které na přání ohřáli v mikrovlnce. My jsme si takto pošušňali na bagetách s tuňákem, mňam. Bomby měli šroubovací kompatibilní s českým VARem a dále napichovací Campingaz.

V Leknes je obchod z řetězce Rema, který je levnější než běžnější Coop. Ve Stamsundu je to pro změnu Rima, ovšem cenami i nabídkou srovnatelná s Remou. Tento obchod se nachází při vjezdu do obce po silnici č. 817 směrem z východu, po levé straně klesající ulice. Nedá se minout.

Obědvali jsme ve Stamsundu v útulné stylové, dřevem obložené rybářské restauraci Skjærbrygga, která se nachází přímo na molu a trošku hůře se hledá /alespoň my jsme měli ten dojem/. Komplex poskytuje i stylové ubytování. My jsme tam pouze pojedli, ale hospůdka nám velmi padla do oka. K jídlu jsou zdarma nabízeny výborné vafle s marmeládou a káva, která je volně k dispozici v předehřívané termosce. Já jsem si na oběd objednala tresku Bachalao, což je španělský výraz pro tresku, odvozený z názvu Kabelvåg, což je městečno na ostrově Austvågøya. Jídlo bylo velmi chutné, jen mě trošku vykolejilo, že moje smažená rybička mi byla servírovaná hozená v polévce. Prostě něco jako rybí Ein Topf.

U osady Vikfjord, tvořené čtyřmi domy /na jižním pobřeží, u silnice č. 815, na východní straně ostrova, poblíž je osada Valberg/ jsme navštívili zvláštní kavárnu Birgita, jejíž majitel byl... poněkud divný. Každopádně kafe a vafle měl vynikající. Kromě palačinek nebylo už nic jiného v nabídce. Otevřeno je tuším ve všední dny do 16.hodin. Na netu zní jméno této kavárny Rebecca. Vysvětlení této diskrepance může být to, že den, kdy jsme se v kavárně občerstvovali, patřil k mým nějtěžším cyklistickým dnům vůbec, prali jsme se s poryvy větru, který nám rval kola z rukou a museli jsem více než 20 km kola tlačit. Mohlo se tedy snadno stát, že má mysl byla poněkud utlumena, když jsem si do deníku zaznamenala jméno kavárny. Každopádně umístění je správně.

Další možností, kde se najíst něčeho teplého, je Kræmmervika Rorbuer v Ballstadu /viz dále/.


 

ryba_v_pol_ja.jpg

 

ryba_v_pol.jpg

 

 

 

Kde složit hlavu

Na ostrově Vestvågøya jsme spali celkem 3x, což je úctyhodný počet noclehů s ohledem na to, že ostrov jako takový jsme profrčeli na kolech poměrně rychle díky tomu, že nám silně pršelo a bojovali jsme s poryvy větru. Každé naše spaní bylo jiné, co se týká zázemí.

  1. 1.kemp, spaní ve stanu: Brustranda Sjøcamping, dobře vedený podnik s krásnou polohou u moře leží 14 km severovýchodně od Stamsundu u silnice Rv 815. Popsáno zde.

  2. 2.spaní na divoko s využitím pradávného práva Allemannsretten neboli veřejné přístupnost krajiny: spali jsme kdesi v horském sedle u silnice Fv837

  3. 3.hostel: protože nám z Ballstadu brzo ráno /rozuměj v 11.dopoledne/ odjížděl cyklotrajekt na následující ostrov Flakstadøya, strávili jsme jednu noc v levném hostelu Kræmmervika Rorbuer, jenž zároveň provozoval výše zmíněný cyklotrajekt. Měli jsme k dispozici malý pokojík, připomínající spíše lodní kajutu. Na patře byla společná sprcha, WC a útulná kuchyňka. Povlečení nebylo v ceně, bylo nutné si doplatit 100 NOKů. Přesnou cenu ubytování si nepamatuji, protože do deníku jsem si ji nezapsala a účtenky se nám v průběhu cykloputování rozmočily, jelikož nám stále pršelo. Co si ale vybavuji, činila několik set NOKů pro dva na jednu noc /cca +-500/. V komplexu budov se nachází jak hospoda, tak ubytování různé úrovně, sahající od nejlevnějšího hostelu po dražší rorbuer. Cena za přespání v tomto stylovém ubytování vyšla tuším na 2000 NOKů. Nejedli jsme zde, pouze jsme si tam dali kafe při našem čekání na cyklotrajekt. Vše je postaveno v místě starého přístavu, který sloužil bezpečně rybářům po staletí. První „hospoda“ zde byla popsána kolem roku 1500, kdy se vymrzlým posádkám po boji v mrazivém moři nabízel teplý nápoj. 

 

258_tabor_4.jpg

 

225_pohled_ze_stanu.jpg

 

 

 

Zdroje:

wikipedia

Lonely Planet – Norsko

Rough Guides – Norsko

informační brožury z Lofot

 

 

Náhledy fotografií ze složky 2012 Lofoty

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář