Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co navštívit ve Finsku - Karélie - praktické rady III. - Lappeenranta

20. 10. 2015

72 tisíc obyvatel. Hlavní město provincie Jižní Karélie Lappeenranta, švédsky Villmanstrand, slunící se na březích největšího finského jezera Saimaa, je vojenský veterán, který přestál divoké zvraty štěstěny, dobře známé všem obyvatelům Karélie. Značná část města byla zničena během zimní a pokračovací války, ale jeho mohutná pevnost mu propůjčuje historickou váhu. Dnes je Lappeenranta oblíbeným cílem Rusů, zejména těch karelského původu, kteří sem jezdí nakupovat, a je známá svým hradem z písku Hiekkalinna, největším ve Skandinávii.

„Město kavalerie“, kdysi proslulé svými jasně červenými kasárnami, bylo v 17. století rušným obchodním přístavem na okraji švédské říše. V roce 1743 se dostalo pod ruskou nadvládu, kde zůstalo následujících 68 let. Stalo se lázeňským městem a oblíbeným místem ruské smetánky.

Rusové stále vlastní polovinu z 43 km dlouhého kanálu Saimaa, nejdůležitější vodní cesty Finska, spojující Lappeenrantu s Finským zálivem. V současné době je „zapůjčen“ Finsku až do roku 2063. Jednou z hlavních zdejších atrakcí je jednodenní výletní plavba po kanálu Saimaa do ruského Vyborgu, kdysi druhého největšího finského města. Na tento výlet není potřeba vízum, vyžadován je pouze platný pas minimálně 6 měsíců a o vše se postará turistická kancelář v Lappeenrantě /info z r. 2015, tedy může podléhat změnám v čase a politice/. Dnes je Lappeenranta největším vnitrozemským přístavem ve Finsku.

Blízkost ruské hranice je znatelná hlavně tím, že Sankt Petěrburg /Petrohrad/ je městu blíže, než hlavní město Finska Helsinky /211 km do Petrohradu, 221 km do Helsinek/. Protože město leží poměrně hluboko ve vnitrozemí, zimy jsou tu chladnější a léta teplejší než na finském pobřeží.

 

012_lappeenranta.jpg

 

013_tank_iii.jpg

 

Dějiny

Oblast Lappeenranty na jezeře Saimaa bývala rušným karelským obchodním centrem. Město založil hrabě Per Brahe roku 1649. Švédská královna Kristina přijala jeho erb, který zobrazoval pračlověka, po němž bylo uznáno nelichotivé švédské jméno „Villmanstrand“ - Villmanstrand ve švédštině znamená Břeh divokého člověka. Žárliví obchodníci z Vyborgu /finsky Viipuri – tehdy druhého největšího finského města/ vystupovali proti vznikajícímu konkurenčnímu městu a Lappeenranta roku 1683 ztratila své postavení města.

Po vítězství Ruska 23.8.1741 byla zcela zničená Lappeenranta postoupena Rusku a zůstala jeho součástí až do získání nezávislosti Finska v roce 1917. Roku 1824 tu vznikly lázně, avšak k rozkvětu města došlo až po zavedení železnice a rozvoji průmyslových odvětví.

 

lappeenranta_i.jpg

 

lappeenranta_ii.jpg

 

Jižní Karélie

Jižní Karélie téměř utonula ve vlnách budování ruského a švédského impéria. V průběhu staletí se hranice v této oblasti posouvaly oběma směry, jak střídavě rostla a ubývala moc Ruska a Švédska. Kdysi rušné jihokarelské obchodní město Vyborg /finsky Viipuri/ a celá Karelská šíje až k Petrohradu /Sankt-Pětěrburg/ je nyní součástí Ruska. Oblast vždy sužovaly války, jejichž připomínkou zůstávají ruské pevnosti a kultura, zejména v bývalém posádkovém městě Lappeenranta.

Nyní jen velmi malá část Jižní Karélie patří Finsku. V současné době je mezi jezerem Saimaa a ruskou hranicí v nejužším bodě, nedaleko Imatry, sotva 10 km.

 

329_mapa_karelie.jpg

 

429_mapa.jpg

 

Hiekkalinna

Na začátku léta se v Lappeenrantě sejdou umělci z celého Finska i ze zahraničí, aby tu postavili obrovský hrad z písku Hiekkalina, na který se spotřebuje kolem 3 milionů kilogramů písku /180 nákladních aut/. Jeho podoba se každý rok mění, ale vždy je to úžasná, působivá stavba, dokud si karelské deště nevyberou svou daň. V r. 2015 byl hlavní motiv „hrdinové“ /heroes/.

Obvyklá provozní doba je od začátku června /letos od 6.6./ do konce srpna.

V r. 2009, kdy jsme též v Lappeenrantě pobývali, bylo hlavní téma „pohádkový hrad“.

 

331_hrad_piskovy.jpg

 

018_hiekkalinna_ii.jpg

 

Linnoitus /pevnost/

Mohutné opevnění, stojící na stráži nad přístavem, začali budovat Švédové a na konci 18. století dokončili Rusové. Dnes má poklidnou vesnickou atmosféru s budovami přeměněnými na galerie, řemeslnické dílny a fascinující muzea. Pevnost je téměř samostatnou vesnicí. Z pevnosti je krásný výhled na přístav.

Prohlídka pevnosti je zdarma.

 

335_linnoitus.jpg

336_lubos_pevnost.jpg

 

Muzeum Jižní Karélie /Etelä-Karjalan museo/

Přitažlivé muzeum leží na severním konci pevnosti a zobrazuje historii celé oblasti od pravěku, pořádá krátkodobé výstavy a prezentuje model Vyborgu /Viipuri/, jak vypadal před rokem 1939, než připadl Rusku. Před 2. světovou válkou byl hlavním městem Karélie a druhým největším městem ve Finsku, dodnes vyvolává nálady tesklivé nostalgie Finů obecně a Karelů obzvláště. Muzeum se zaměřuje na dějiny Lappeenranty a jejích sesterských měst Käkisalmi /Priozersk/ a Vyborgu.

Muzeum jsme navštívili v roce 2009 a tehdy neakceptovali platební karty, pouze hotovost.

 

Pravoslavný kostel

Zdejší kostel je nejstarší ve Finsku. Postavili ho ruští vojáci v roce 1785. Charakteristický je jeho třpytící se ikonostas a portréty svatých. Bohužel se nám jej nepodařilo navštívit ani při naší první návštěvě Lappeenranty v roce 2009, ani letos, při naší druhé návštěvě. Máme tedy další bod v seznamu nesplněných úkolů.

 

Ubytování - Turistické středisko Huhtiniemi

Rezervaci v tomto rozsáhlém kempu jsme si zajištovali ještě z domova přes booking.com. Za nevybavenou chatku poptávali 50€ /r. 2015/. Středisko se rozkládá asi 2 km západně od centra Lappeenranty, u jezera Saimaa. Kromě možnosti přespání ve stanu či chatce nabízí i přespání v hostelu. Protože jsme byli na kolech, dopravovali jsme se z centra do kempu a naopak na našich kolech. Teoreticky ale do kempu zajíždí busy č. 1 a 5 a zastavuje zde většina dálkových autobusů jedoucích do města.

V areálu se nachází 2 plně vybavené kuchyňky a komplex s toaletami a sprchami. V kuchyňce, kam jsme chodívali vařit my, se nacházel dvouplotýnkový vařič, bohužel umístěny tak nešťastně, tj. s plotýnkami za sebou, že zároveň mohl kuchtit jen jeden člověk. Jinak tam byla trouba, mikrovlnka, kompletní nádobí, 12 míst k sezení.

Wifi signál byl jen na recepci, která je otevřená 24 hodin denně, přiléhající kavárna do 22. hodin. Sprchy v areálu zdarma.

V naší chatce byly 4 palandy. Chatka měla elektriku a lednici, ale bez vody.

Pozor, Lonely Planet Finsko z r. 2012 /2. edice/ má v textu chybu, umístili Huhtuniemi na západní stranu od centra. V předchozím starším vydání z r. 2006 je to uvedeno správně.

 

Stravování – Kahvila Majurska

Ačkoliv jsme kavárnu navštívili před 6 lety, tj. v roce 2009, zanechala v nás nezapomenutelné vzpomínky. Připadali jsme si tam jak v době Puškinově, takovou atmosféru v nás navodila.

Útulná kavárna se nachází v budově z 18. století, jež dříve sloužila jako důstojnický klub pevnosti, což dokládá i majestátní Mannerheimův portrét, a dosud nic neztratila ze své elegance. V přepychovém interiéru najdeme starožitný nábytek. Čaj se stále připravuje v samovaru a podává se domáci pečivo a dorty. Vše dokresluje tradiční oblečení servírek.

 

Turistická kancelář

Hlavní turistická kancelář sídlí v novém nákupním středisku IsoKristiina, Brakenkatu 1, otevřeno celoročně. Letní turistická kancelář, otevřeno červen až srpen, je umístěná u „hradu“ z písku Hiekkalinna. Opět upozorňuji na neplatnost adresy hlavní turistické kanceláře v tištěném průvodci.

 

Příjezd a odjezd

V Lappeeenrantě jsme byli 2x, poprvé v r. 2009 a nyní v r. 2015, vždy jsme přijeli vlakem. Naposled i s koly a kompletní bagáží. Vlakové nádraží leží zhruba kilometr na jih od centra, kde se nachází i autobusové nádraží. Ovšem většina dálkových autobusů zastavuje na Valtakatu uprostřed města.

Přes Lappeenrantu jezdí několik vlaků denně na trati mezi Helsinkami a Joensuu, některé z nich mají v Lappeenrantě konečnou. Jedná se o vlaky InterCity a Pendolino, info pro cyklisty zde.

Z Lappeenranty je možné po přestupu pokračovat do Ruska, více info na https://www.vr.fi/cs/vr/en/frontpage

Další možnosti dopravy jsou letecky a busem. Všechny autobusy na trase mezi Helsinkami a Joensuu zastavují v Lappeenrantě. Jízdenky je možné koupit přímo u řidiče, případně v ústředí kanceláři Matkahuolto, Ratakatu 21.

No a logicky jelikož je Lappeenranta největší vnitrozemský finský přístav, tak nejlepší způsob dopravy do či z města je vodní cestou. Slavné jsou výletní plavby po kanálu Saimaa přes hranice do Vyborgu /Viipuri/, 60 km od hranic. Jedná se o téměř duchovní cestu ke znovusjednocení Karélie. Plavbu lze uskutečnit jako jednodenní výlet /bez nutnosti víza/, případně se dá pokračovat dále do Petrohradu /Sankt-Petěrburg/, což je možné bez víza až do délky 3 denní okružní plavby /info z r. 2015/. Vše organizuje Saimaan Matkaverkko /Saimaa Travel, www.saimaatravel.fi/ Společnost samozřejmě zařizuje i víza pro případné zájemce.

 

Aktivity – jezero Saimaa

Protože jsme v Lappeenrantě museli mít nucenou přestávku kvůli opravě kola, poněkud zdevastovaného leteckou přepravou, pronajali jsme si na jeden den za účelem poznávání jezera Saimaa člun. Dotyčný byl velmi vstřícný, půjčil nám svou drahou loď a předem ho vůbec nezajímali naše doklady. Závěrem nám dal i slevu na večeři ve svém podniku, jelikož vlastnil kromě půjčovny, benzinky a outdoorového obchodu i malou restauraci. Sympatický chlapík byl velmi ochotný a dobře nám i poradil stran cyklostezky podél Saimaa kanálu. Ještě jednou můj dík. Odkaz zde http://www.satamanloiste.fi/

Poznávání jezera Saimaa z lodi se jeví jako nejlepší nápad, s čímž souhlasím. Ovšem je třeba brát v úvahu, že sice Lappeenranta leží na břehu tohoto největšího jezera, ale sami místní tuto oblast označují za „Malou Saimaa“. Než se turista, neznalý vodních map, dostane do „Velké Saimaa“, je už pomalu čas k návratu. Zřejmě lepší by to bylo z Imatry, dalšího města na jezeře Saimaa, to ovšem jen teoretizuji. Otázka je, zda by Velká Saimaa byla přitažlivější, než Malá, protože ta nás uchvátila svými zákoutím. U Velké Saima bych se již obávala, že se vodák bude cítit spíše jako někde na moři. Nic ve zlém, ale ostrůvky a zátočiny jsou určitě zajímavější, než nehybná vodní plocha. I proto se mi jeví přitažlivější Malá Saimaa, než Velká.

Kdo by si nechtěl pronajmout velký motorový člun, tak je možné si v kempu Huhtuniemi půjčit veslice.

 

014_lod_iiii.jpg

 

017_lod_i.jpg

 

Návštěva Ruska

Kromě výše popsaných bezvízových plaveb do Vyborgu a Petrohradu je možné si do Ruska udělat výlet vlakem. Z Finska je možné použít vlaky Allegro a Tolstoi, od 1.6.15 je zajištěna i návaznost taxíků k těmto vlakům, protože Lappeenranza leží na jiné trati. Pokud chcete vlakem z Lappeenranzy, tak je nutný přestup ve stanici Kuovola.

Vlaky jezdí po následujících trasách:

Helsinki - Pasila - Tikkurila - Lahti - Kouvola - Vainikkala - Viborg - St.Petersburg/Finlandski

Helsinki - Pasila - Tikkurila - Lahti - Kouvola - Vainikkala - Viipuri - Pietari Ladozhski - Tver - Moscow Leningradski

Provoz bývá obvykle od března do října. Pozor, vízum je vyžadováno!

 

Zdroje + užitečné adresy:

http://www.saimaatravel.fi/en/home

http://www.satamanloiste.fi/

http://www.lappeenranta.fi/en

http://www.visitlappeenranta.fi/en/

http://www.gosaimaa.com/en

Lonely Planet – Finsko

Rogh Guides – Finsko

wikipedie

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

paráda

aniko,20. 10. 2015 21:07

Ahoj Leo,
pěkné povídání, je dobře, že už si po sepsání cestopisu najdeš čas i na tyto stránky .... už se mi zdálo, že nějak dlouho nebyl žádný příspěvek, a teď rychle za sebou hned 2 zajímavé články. Moc prima, a už se těším i na cestopis, bude to jistě pěkné počteníčko, jako ostatně pokaždé.Tak jen tak dál .....

Re: paráda

sileni-sobi,20. 10. 2015 21:09

Ono je to dáno tím, že si těmito příspěvky připravuji finální půdu pro cestopis. Hodlám totiž do něj dát i praktické informace o námi navštívených místech tak, aby to dávalo smysl i z historického a geografického hlediska.