Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co navštívit ve Finsku – Karélie – praktické rady VI. - Lieksa a národní park Koli

28. 10. 2015

Jezero Pielinen

V samém srdci Severní Karélie leží Pielinen, čtvrté /někde uváděné šesté/ největší jezero ve Finsku, které nabízí spoustu možností různorodého sportovního vyžití. U jeho břehů se nachází mnoho přitažlivých míst. Finové s oblibou jezdí do národního parku Koli potěšit se nádherným výhledem a v zimě si zalyžovat, zatímco Lieksa a Nurmes nabízí aktivity v okolní divočině, například sjíždění divoké řeky v nedaleké rekreační oblasti Runaa. Jezero obchází hlavní silnice s množstvím menších cest a vodní hladinu mezi Lieksou a Koli brázdí lodě, ovšem za předpokladu, že hned na začátku sezóny kapitán v rámci alkoholického státního svátku trajekt nerozmlátí, čímž na sezónu 2015 skončil lodní převoz před jezero. Když se v zimě na jezeře vytvoří pevný led, přímo vybízí ke vzrušující jízdě na sněžném skútru nebo na běžkách.

 

132_pielinen_iii_spol.jpg

152_jezero_pielinen_i.jpg

 

Lieksa

12 tisíc obyvatel. Přibližně sto kilometrů severně od Joensuu se na březích jezera Pielinen nachází osada Lieksa. Zde se v hodnocení naprosto rozcházím s názorem Lonely Planet – dle nich se jedná o nevzhledné středisko, dle mě o útulné, přívětivé městečko, kde jsme strávili nádherných 6 dnů. Každopádně Lieksa je dobrou základnou pro sportovní aktivity v okolí. Dle dopravního prostředku se dá snadno dostat do Koli /něco málo k této problematice vysvětleno zde/ nebo se lze vydat sjíždět na raftech divokou vodu. V okolních oblastech se nachází i několik krásných tras různé obtížnosti pro kánoe, případně za nemalý peníz lze uskutečnit pozorování medvědů přímo v terénu. Potřebné vodácké vybavení se dá vypůjčit přímo na místě, není třeba se s ním vláčet z domova.

 

Pielisen Museo

Tento rozlehlý areál, největší muzeum v Severní Karélii a druhý největší skanzen ve Finsku, je tvořen vnitřní a venkovní expozicí. Vnitřní se nachází v hlavní budově s několika výstavními sály a vystavuje především fotografie a exponáty vztahující se k dějinám Karélie a lidové kultury. Externí část tvoří 96 karelských domů a objektů, rozdělených do několika sekcí podle století a účelu, ke kterému sloužily /např. farmy, mlýny, hasičské zbrojnice, lesnické chaty apod./. Nejvíce jednotlivé exponáty ve formě dřevěných domů přiblíží lesnický průmysl, který kdysi býval pro tuto oblast klíčový, včetně dřevařského tábora, vorů a techniky používané pro těžbu a dopravu dřeva.

V zimě je otevřena pouze budova muzea, tj. vnitřní expozice.

 

147_muzeum_iii_skanzen_i.jpg

147_muzeum_iii_skanzen_ii.jpg

 

Informace – Karelia Expert

Turistické informace jako takové se v Liekse nevyskytují, jejich funkci supluje kancelář Karelia Expert, která kromě informací a doporučení poskytne i podrobný popis cesty na dané místo, provádí rezervace ubytování a zařizuje organizované výlety. Poskytované informace se týkají sjíždění divoké vody, ubytování, rybaření, kouřových saun a národních parků, prodávají se tam i turistické mapy s vyznačenými místními trasami.

Jedinou výjimku, kterou Karelia Expert nejsou schopni zařídit, je pozorování medvědů ve volné přírodě. Na tohle má monopol Erä-Eero, kteří od dubna do října nabízejí sledování nejen medvědů, ale i dravých ptáků, rosomáků /bacha, rosomák není pták!/ a rysů na vlastních, k tomu zbudovaných bezpečných pozorovatelnách. Zvažovali jsme to, ale dát 180€ na osobu jsme za tuhle atrakci opravdu odmítli.

 

Ubytování – Timitraniemi Camping

Dobře vybavený kemp, ležící asi 3 km od Lieksy směrem jihozápadním. Má nádhernou polohu u ústí řeky, vlévající se do jezera Pielinen. Nabízí 45 srubů a chatek různých velikostí a mnoho míst pro stany. Součástí je i pronajímatelná sauna, která je každý den mezi 8 a 10. hodinou ranní, či spíše dopolední, zcela zdarma pro ubytované. Je zde možnost půjčit si kola či loďku. Kemp vede sympatický chlapík, jehož prvotním cílem je spokojenost zákazníků, nikoliv prosté rýžování peněz.

V kempu jsou i pračky, které je možno si za poplatek pronajmout a ve zdejší sušárně nechat vyprané oblečení usušit. Recepce je otevřená tuším do 20 hodin a signál wifi je jen tam. V přiléhající místnosti u recepce je možno si posedět, koupit kávu, čaj, drobné občerstvení a brouzdat po internetu /na vlastním notebooku samozřejmě, erární PC tam nejsou/. Zůstat sedět v relativně velké místnosti lze bez problémů i bez nutnosti si něco u recepčního koupit.

Protože jsme měli chatku s vlastním sociálním zařízením, sprchovým a kuchyňským koutem, naprosto netuším, jak vypadají kempové záchodky, sprchy a kuchyňka.

 

Nakupování

Suvenýry v Liekse neseženete. Za tímto tvrzením si stojím, i přes největší úsilí se nám nepovedlo žádný obchod se suvenýry objevit, a že jsme se doopravdy dost snažili. Zato různých krámků s rybářským a podobným vybavením najdete mnoho.

V osadě Lieksa se nachází i několik obchodních domů typu K-market, kde se dá dokoupit základní proviant typu chléb, salám, ryby, konzervy apod. K plynovým kartuším se nedovedu vyjádřit, v době našeho pobytu, kdy jsme tam naše cykloputování ukončovali, jsme nové plynové bomby nepotřebovali.

Důležitou informací může být, že v komplexu obchodů v centru najdeme i Alko obchod, otevřený ve všední dny do 18. hodin. Doporučuji vyzkoušet zejména místní moruškový likér Lakka.

K drobnému občerstvení a posezení u kávy a několika druhů karelských pirohů vřele doporučuji místní útulnou, roztomilou pekárnu s přiléhající kavárnou Lieksan Leipomo. Umístěna je na ulici Pielisentie 31 přímo v centru, naproti obchodnímu domu K-market.

 

Příjezd a odjezd

Spojení busem teoreticky zde. Spojení vlakem vyzkoušeno osobně, lístky se kupují přímo ve vlaku /ve voze je automat/, nádraží v Liekse je permanentně zavřené. Dopředu si je lze pořídit přes internet, je ale vyžadováno buď vytištění lístku, nebo vyzvednutí v automatu ve vlaku dle QR kódu, což se nám ani při jedné z 3 cest nepovedlo. Pro kolo je vyžadována předchozí rezervace minimálně 24 hodin před nástupem do vlaku. Cyklisté si tedy budou kupovat lístky na vlak dopředu, pěší až ve vlaku. Vlaky jezdí na trase Joensuu-Nurmes 2x denně v obou směrech, vždy se jedná o osobní vlak. Nurmes na severu je konečná, na jihu v Joensuu navazují vlaky IC do Helsinek. Tyto dálkové InterCity obsluhují trať častěji, cca po 2 hodinách během dne.

 

148_lieksa_ii.jpg

166_prestup_joensu.jpg

 

Národní park Koli

Nádherná řada ostrovů, jimiž je poseto jezero Pielinen, je jakýmsi krajinným protějškem finské národní hymny. Národní park Koli je sice poměrně malý, ale z jeho 347 metrů vysokého vrchu se naskýtá výhled na jednu z nejkrásnějších scenérií jezerní oblasti, jež inspirovala mnoho známých umělců z období finského národního romantismu.

Národní park Koli, přístupný lodí z Lieksy, je považován za hlavní turistickou atrakci ve Finsku a nabízí úžasný panoramatický výhled na jezero. Finský kulturní podtext tomuto krásnému kopci porostlému borovicemi a břízami dodává důležitost, kterou si rozhodně zaslouží. Přirovnala bych to k hrdosti Slováků na Tatry. Nejde jen o to, že Tatry jsou nejvyšším pohořím v zemi, jde prostě o něco, co je historicky, kulturně a jinak pevně spjato se slovenstvím.

Oblast Koli byla prohlášena národním parkem roku 1991 po vášnivých diskuzích mezi vlastníky půdy a ochránci životního prostředí. Vlastníci nakonec souhlasili s prodejem své půdy a ekologové upustili od svého požadavku, aby byl obrovský hotel Koli, stojící na kopci, zbourán. Téměř panenskou přírodou vede přibližně 90 km značených turistických stezek. Hlavní hřebenovka, vedoucí přes park, měří 60 km a kromě této dálkové trasy jsou v parku značené ještě dva menší okruhy, tedy s možností návratu na stejné místo, jeden 30 km, druhý 40 km.

 

139_np_koli_ii.jpg

141_np_koli_ii.jpg

 

Geologie

Národní park Koli, tvořený tvrdým křemencovým hřbetem, se tyčí na jihozápadním břehu jezera Pielinen při severním okraji Finské jezerní plošiny. Charakteristické jsou vyvýšeniny porostlé bujnými smrkovými lesy na svazích a smíšenými lesy na většině ostatního území. Na bezlesých křemencových skalách jsou patrné rýhy a skalní ohlazy – doklad o zbrušování skal skandinávským ledovcem v dobách ledových. Z nejvyššího bodu hřbetu – Ukko-Koli s výškou 347 metrů – je nádherný pohled na jezero Pielinen a jeho ostrovy, jsou vidět typické příklady eskerů vyčnívajících z hladiny jezera a tvořících protáhlé ostrovy. Vrch se zvedá 254 metrů nad hladinu jezera, a tím tvoří jeden z největších výškových rozdílů ve Finsku.

Esker je geomorfologická forma vzniklá činností ledovce. Vzniká ukládáním sedimentů podledovcových řek při jejich ústí nebo výplní podledovcových tunelů. Eskery mají tvar vlnících se úzkých hřbetů, připomínajících železniční násep.

 

141_np_koli_iii.jpg

143_np_koli_i.jpg

 

Přístup

Pro turisty disponující vlastním dopravním prostředkem, tedy autem, je umožněn příjezd po silnici k dolnímu parkovišti a odtud nahoru k hotelu na horní parkoviště lanovkou. Tato krátká a strmá jízda je zcela zdarma. Komu se nechce čekat šílenou frontu jízdychtivých lidí, lze méně pohodlně šlapat po též strmých schodech pod lanovkou. Od východního svahu jezera Pielinen, tedy z poněkud odlišného místa než lanovka, jezdí zpoplatněný letní lyžařský vlek, o něco delší než zmiňovaná lanovka. Od horního parkoviště, kam smějí zajíždět jen hosté ubytovaní v hotelu Koli, jsou již dostupné zdejší vrcholy, většinou přístupné i pro kočárek, pouze k dosažení samotného vršku a tudíž vyhlídky je nutné šplhat po šutrech. K vyhlídkám je to celkem nenáročná procházka. Vlastní vrcholy Koli jsou tři. Ukko /Starý muž/, Akka /Stará žena/ a Paha /Zlý/ Koli, vzdálené od sebe pár set metrů. Na západním svahu Akka-Koli najdete „chrám ticha“, otevřené prostranství učené k rozjímání, s kamenným oltářem a dřevěným křízem upevněným na skále, samozřejmě za předpokladu, že nezabloudíte jako my... Dále na jih vystupuje kopec Mäkrävaara, který nabízí úžasný výhled. My se kousek po této trase vydali, ale hřebínek se nám zdál poměrně exponovaný. Vzdálenost od hotelu Koli na vrchol Mäkrävaara a zpět jsme spočítali dle ukazatelů na asi 7 km, tedy zcela reálně zvládnutelný výlet. Při běžném turistickém vybavení relativně snadno dosažitelný vrchol, který se odmění panoramatickým výhledem, ovšem my tam byli s cyklovýbavou. Samozřejmě bez kol, ta zůstala v kempu v Liekse. Tlačit kola by byl ryzí masochismus.

 

Informace

U horního parkoviště stojí Luontokeskus Ukko, moderní návštěvnické centrum s výstavami o historii, přírodě a geologii parku. V hlavní hale, do které je vstup zdarma, jsou k dostání turistické informace o parku s možností koupě map.

Součástí centra je i příjemný obchod se suvenýry, při našem cykloputování po Karélii první svého druhu po třech týdnech.

 

koli.jpg

 

Příjezd ze západu /pozemní cesta/

Parkem projíždí systém taxíků s nutností objednání den dopředu a pevnou trasou s fixní cenou. Obráží hlavní turistické cíle /vesnice Koli, parkoviště u hotelu Koli.../ Cena tuším dle prospektu vycházela 5€ za jeden úsek.

Do vesnice Koli zajíždí pár autobusů z Joensuu s přestupem v Ahmovaara asi 9 km od Koli. Z vesnice na parkoviště je to ještě 10,2 km.

Autem se dá dostat až na dolní parkoviště. Z hlavní silnice č. 6. je potřeba odbočit na silnici č. 504.

Všechny výše uvedené přístupy se týkají západního směru.

Železnice vede po opačné /tj. východní/ straně jezera Pielinen. Kdo by chtěl dorazit vlakem, je nutné vystoupit v Liekse a do Koli se dostat přes vodu /viz dále/.

 

Příjezd z východu /vodní cesta/

Následující přístup popisuje východní směr.

V létě je nejhezčí cesta lodí přes jezero Pielinen z Lieksy. V roce 2015 bohužel byl trajekt hned na začátku sezóny rozmlácen a nový nebyl vypraven /popsáno zde/. Když by byla loď v provozu jako předchozí roky, tak by loď MF Pielinen převážela i automobily. Plavba probíhala 2x denně v obou směrech, doba plavby činila hodinu a 45 minut. V zimě, když je dostatečně silný led, vede z Vuonislahti do Koli přes jezero ledová silnice.

My jsme se v Liekse ocitli pár dnů po rozbití trajektu /červen 2015/ a coby cyklisté jsme byli postaveni před problém: jak se do Koli dostat? Vyrazit tam podél jezera a zase zpátky by činilo zajížďku téměř 200 km. Motorizovaní tento problém vyřešili jednoduše, prostě sedli do auta a jeli tam a zpátky. My jsme tuto možnost neměli. Kontaktovali jsme kancelář Karelia Expert v Liekse a ti nám sehnali chlapíka s lodí, který nás byl ochoten v domluveném čase dopravit z Vuonislahti do Koli a zpět. Do Vuonislahti bylo nutné dojet vlakem, takže jsme si lodní taxík synchronizovali s jízdním řádem železnice. Kontakt na sympatického a ochotného majitele motorového člunu nemám, ale je možné se k němu dostat právě přes Karelia Expert. Jak nám bylo posléze řečeno, byli jsme první, kdo se z naší strany, tj. z východu přes jezero Pielinen, vůbec do Koli dostal. A zřejmě na dlouhou dobu zůstaneme taky jediní, protože vlastníci aut nemuseli tohle vůbec řešit.

Z přístaviště /Satama/ vede nahoru strmá cesta asi 1,9 km. Jde ale stoupat nahoru méně strmou, více po vrstevnici vedoucí okružní trase. Oblast je dobře značená a není nutné kupovat si speciální mapu. Pokud se nevydáváte dále do parku po trekových chodníčcích, je dostačující zdarma dostupná, nepříliš podrobná mapa.

 

136_prevoz_lodi_ja.jpg

139_np_iii_ukazatel.jpg

 

Zdroje

Lonely Planet – Finsko

Rogh Guides – Finsko

wikipedie

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář