Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cestování po Finsku - část I.

27. 5. 2011


Budu se zde zabývat pouze tím typem dopravy, který jsme si sami vyzkoušeli. Nebudu tedy popisovat jízdu autem /ať už vlastním z ČR, nebo půjčeným na místě/ a stopem /s tím máme zkušenost jen ze Švédska a Norska/.


 

522_finsko_popisky_orez.jpg

 

 

Vyhledání spojení

www.matka.fi vyhledá kombinované spojení. Nevýhody: nelze nastavit počet přestupů a i na trase, kde existuje přímý spoj, to vyplivne spojení s mnoha přestupy.

www.vr.fi vlakové spoje

www.matkahuolto.fi autobusové spoje

Prozradím jeden fígl, na který jsem přišla. Jelikož s ohledem na cenové relace a možnosti slev je výhodnější co největší část trasy směřovat po kolejích, doporučuji si na mapě železniční sítě vypíchnout přestupní uzly co nejbližší Vaší destinaci a z nich pak do cílového místa již vyhledat autobusový spoj.

Jen pro představu: za 318km busem jsme zaplatili 50€ a za cca 3 tisíce km vlakem 225€ /kalkulace pro jednu osobu/.


Autobus

Největší využití tohoto způsobu dopravy je v Laponsku, kde nefunguje vlakové spojení. Bodejť by taky fungovalo, když tam nemají koleje. Na rozdíl od vlaků, které s pár výjimkami jezdí denně, autobusy většinou vynechávají víkend a operují jen ve všední dny. Není nutné příliš řešit zastávky, autobus zastaví kdekoliv po trase. Jen je nutné být vybaven jízdním řádem nebo alespoň znalostí častosti spojů. Doporučuji navštívit jakoukoliv pobočku „Matkahuolta“ a nafasovat veškeré jízdní řády té oblasti ve formě papírové knížečky, případně ji vydá řidič každého busu. Vše je zdarma. Jen bohužel většina údajů je ve finštině bez překladu do angličtiny, ale člověk nemusí mít zrovna vysokou školu aby pochopil, že číselné údaje jsou v obou jazycích totožné a místopisné názvy jsou beztak nezapamatovatelné.

Někdy jsme v autobuse jeli jediní a jindy byl plný, ale nezažili jsme, že by se někdo už nevešel. Pro jednotlivce nebo dvojici nevidím nutné si dopředu kupovat místenku, ale pro větší skupiny na oblíbených trasách asi ano. Řidiči akceptují kromě platby v hotovosti i běžné platební karty /Visa, Master apod/ a bez problémů naloží i cyklistu – kolo se jednoduše umístí do zavazadlového prostoru.

 

 

 

kolo_v_buse_bila.jpg

 

 

 

Na dálkových trasách má vozidlo i WC na chemickém základu, jinak jsou dostupné záchody na benzinkách /zdarma/ a nádražích /za poplatek 1 €/.

V některých případech se může stát /nám se nestalo, ale kamarádovi ano/, že při malé obsazenosti autobusu bude osazenstvo přeloženo do taxibusu nebo poštovního busu, přičemž na ceně jízdy se nic nemění. Je fakt, že provozovat osmimístnou dodávku bude asi levnější než třicetimístný kolos.

V autobuse jsme často cestovali jedinní a nechápali jsme, že i takto obsazená linka je stále provozována, protože nemůže být rentabilní. Později nám to došlo – tento způsob dopravy je často jedinou možností přepravy pro děti z místních samot do školy a zpět a tak stát dotuje náklady. Dále se autobusem vozí pošta do okolních vesnic. Viděli jsme takto přepravovat mimo jiné pásy do sněžného skútru. Skoro bych řekla, že na Severu /ať už je to Norsko nebo Finsko/ má autobus jako hlavní úlohu převoz a doručování pošty a cestující nabírá jen tak mimochodem. Větší zásilky řidič předává z ruky do ruky nebo složí někam na terasu, menší vrhá z okýnka busu, kdy jen trochu přibrzdí vozidlo. O tohle se člověk připraví, pokud se do Finska vydá vlastním autem.

Nepovedlo se nám sehnat žádnou slevu, jako existuje na vlak, ale i přesto si myslím, že by se tomuto způsobu cestování neměl turista vyhýbat – pozná kolorit místních tak, jak by nikdy nepoznal ze sedadla svého auta.

Někdy je v jízdním řádu poznámka o tom, že se musí ověřit předem, zda autobus pojede,protože na některá místa zajíždí jen na požádání, protože neleží přímo na trase. Telefon je +358 404 890 000, pro volání z Finska 040 489 0000.

 

 

020_az_tam_to_jede.jpg

 


Jak na Sever

Většina turistů cestujících do Finska se zřejmě bude chtít přepravit za polární kruh, na dosah Laponských národních parků. Návod, jak na to /heslovitě, blíže rozepsané bude dále/:

  1. třídenní Interrail, kdy na jeden lístek se člověk dostane do Rovaniemi, na druhý zpět a zbude mu jeden den na výlet, který i kdyby nevyužil, stále se mu nákup bude rentovat, protože to vyjde výhodněji než si kupovat Helsinki-Rovaniemi a zpět. Jediná podmínka je platnost lístku jeden měsíc. Lůžko není vyložená nutnost, pokud je dotyčný buď mladšího věku, nebo masochista, jelikož se jedná o 12 či více hodin cesty vlakem, byť v pohodlném kupé s polstrovanými sedadly.

  2. Z Rovaniemi, kam vlak dorazí ráno, pak pokračovat busem do vybrané destinace. Autobusová zastávka je hned před železniční stanicí. Systém autobusového spojení jsem už popsala, tedy jen stručně: pokud dorazíte vlakem ve všední den, skoro určitě Vám něco pojede do téměř jakéhokoliv národního parku. Jen namátkou:

    - Pallas /cílová zastávka Hetta neboli Enontekio, je to stejný název pro jednu vesnici, ale někdy vezme vyhledávač jen jeden z nich / http://luontoon.fi/page.asp?Section=5157

    - Lemmenjoki /cílová zastávka Njurgulahti, do vyhledávače zkoušet zadat i pod názvy Njurkulahti, Lemmenjoki apod./ http://luontoon.fi/page.asp?Section=5076

    - UKK /cílových zastávek několik, nebudu vypisovat/ http://luontoon.fi/page.asp?Section=5392


Sdílené taxíky

Ačkoliv je autobusová síť poměrně hustá, občas se stane, že spojení buď není časově omezeně /o víkendech/ nebo vůbec /prostě jsou oblasti, kam se veřejnou dopravou dostat nedá/. Místní to řeší tak, že se skupina cestujících domluví a zaplatí si taxík, který vyjde cenově sice dráž než bus, ale někdy to prostě jinak nejde. Co jsme takto cestovali, vždy to byl cca osmimístný tranzit, u kterého se přepokládá, že lidé průběžně nastupují a vystupují. Cenová kalkulace v roce 2009 byla za 43km 25 € za osobu, cena se domlouvá předem a i když měl řidič zapnutý taxametr a suma na něm překročila tu předem domluvenou částku, vždy řidič dodržel, co se dohodlo.

Taxi se domlouvá buď přes zprostředkovatele /turistická kancelář, hotel apod./ nebo podle místního telefonního seznamu. Občas jsme viděli lístek s telefonním číslem viset na zastávkách busu.

Pozor, neplést si tyto taxíky s taxibusy, to je něco zcela jiného a jízdné je tam v ceně autobusu!


Kola

Svoje jsme neměli a půjčit jsme se pokusili jen jednou, ale neklaplo to. Popisuji to zde jen z toho důvodu, aby se někdo nedostal do problémů z důvodu neznalosti nějakých předpisů. Jde o to, že když jsme v Rovaniemi sehnali půjčovnu bicyklů, byli jsme upozorněni, že ve Finsku je povinnost jezdit s helmou bez výjimky, jenže přilby nepůjčovali, proto z toho sešlo. Finové jsou velmi dbalí předpisů a vyloženě nám kola odmítli půjčit, pokud se neprokážeme, že helmy máme, což samozřejmě nešlo. Jsou to informace dva roky staré, svět se mění, přesto si myslím, že tohle asi zůstane.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář